V březnovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, do jaké míry je česká veřejnost připravena akceptovat eventuální odlišnosti v životním stylu a zvyklostech zde dlouhodobě či trvale žijících cizinců. Předmětem zájmu březnového výzkumu také bylo, nakolik mají vybrané okolnosti vliv na to, aby dotyčný, který se do České republiky přistěhoval ze zahraničí, nebyl vnímán jako cizinec.

V dubnu tohoto roku CVVM zjišťovalo, jak občané pohlížejí na chystané blahořečení předchozího papeže Jana Pavla II. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma v průběhu března a dubna 2011 realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v dubnu 2011 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas....

V šetření realizovaném v dubnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.

V březnu 2011 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 15 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí sedmibodové škály, na které popsané krajní body znamenaly velmi sympatičtí (1) a velmi nesympatičtí (7).

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo názory veřejnosti na to, do jaké míry různé instituce a skupiny obyvatel ovlivňují rozhodování politiků. Dále bylo zkoumáno, jak přísně by podle občanů měla být posuzována morálka politiků a podle jakých kritérií by mělo být posuzováno jejich jednání. Další blok otázek byl více konkrétní a zjišťoval, kvůli kterým z vybraných prohřešků by měl politik odstoupit ze své funkce.

V rámci březnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům dvě otázky na hodnocení současné ekonomické situace v České republice a životní úrovně jejich domácností.

V březnovém výzkumu zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, jak čeští občané hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech. V této souvislosti byla položena také otázka, jak se občané staví k různým sporům, problémům a aférám, které se objevují v našem politickém a veřejném životě.