V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v květnu 2011 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V rámci dubnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům dvě otázky na hodnocení současné ekonomické situace v České republice a životní úrovně jejich domácností.

V šetření realizovaném v květnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny.

Do dunového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky mapující názory české veřejnosti na Sčítání lidu, domů a bytů. Pozornost byla zaměřena na mínění o organizačním zvládnutí akce sběru dat, o potřebnosti takové statistické akce obecně, o potřebnosti konkrétních údajů a v neposlední řadě na mínění o ochraně zjištěných údajů před zneužitím.

V březnu 2011 byly v pravidelném výzkumu CVVM pokládány otázky zjišťující názory lidí na rozšířenost braní úplatků mezi veřejnými činiteli a na míru korupce v různých institucích a oblastech veřejného života. Data byla sbírána v první polovině března, proto se do mínění lidí nemohly promítnout události spojené se situací ve vládní koalici a po ní.

V březnu 2011 byl v rámci pravidelného výzkumu Naše společnost zjišťován vztah občanů České republiky k vybraným skupinám obyvatel. V prvním případě byla míra sociální distance měřena otázkou, zda by dotyčný chtěl či nechtěl mít dané lidi za sousedy. V druhém případě bylo zjišťováno mínění o ostatních lidech, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní vůči těm samým skupinám obyvatel.

V březnu 2011 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky mapující názory a postoje české veřejnosti k cizincům žijícím v České republice. V rámci tohoto bloku bylo zjišťováno, zda občané jiných národností, kteří se do země v nedávné době přistěhovali, představují podle českých občanů problém, a to jak celorepublikově, tak v místě bydliště. Další otázka se zaměřila na konkrétnější nahlížení na cizince, a to v intencích, jak se o této problematice mluví ve veřejném diskurzu - v diskusích, médiích.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo, jak čeští občané pohlížejí na aktuální události v arabském světě. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se lidé zajímají o dění na Blízkém východě a v severní Africe, jaký vliv podle nich budou mít tamní revoluční události na bezpečnost, politický a ekonomický vývoj u nás a ve světě či na život tamních obyvatel, zda souhlasí nebo nesouhlasí s vojenským zásahem mezinárodní koalice v Libyi a zda by se měla či neměla k této operaci připojit Česká republika.

V dubnovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu a také otázka na důvěru ve vztahu k NATO a OSN.