Červnový výzkum CVVM mimo jiné mapoval, jak často (a jaké) zpravodajské pořady v TV Češi sledují a jak často (a jaké) čtou noviny.

Každý den sledují zpravodajství v televizi více než dvě pětiny dotázaných (42 %), 21 % respondentů sleduje zpravodajství 3x až 4x týdně, 23 % 5x až 6x týdně. Bezmála dvě třetiny dotázaných sledují pravidelně Televizní noviny na Nově (65 %), téměř polovina (48 %) Události na ČT 1 a více než pětina (22 %) hlavní zpravodajskou relaci TV Prima.

V červnovém výzkumu CVVM se oslovení občané vyjadřovali k problematice žen v politice. Téměř 44 % z nich se domnívá, že politika by se proměnila k lepšímu, pokud by se do ní zapojilo více žen. Antifeminizační postoj k politice neboli názor, že politika by se proměnila v tomto případě k horšímu, zastává 5 % respondentů. 40 % dotázaných míní, že politika by se po větším zapojení žen nezměnila.

V červnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR jsme se mimo jiné věnovali tématu žen v politice. Podle naprosté většiny českých občanů (84 %) je zapojení žen do veřejných funkcí pro společnost užitečné. Naopak za neužitečné jej označila pouze desetina respondentů. Necelá čtvrtina respondentů považuje zastoupení žen ve veřejném životě za dostatečné.

V červnovém šetření se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. V souvislosti s diskusemi o tzv. Benešových dekretech se zejména v zahraničí objevují názory, že by ty z dekretů, které tvořily právní rámec odsunu, měly být zrušeny. První otázka tedy mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

Tradičně nejlépe jsou hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (94 %) a Polskem (92 % dotázaných). O něco méně respondentů (86 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR k Maďarsku. Podíl záporného hodnocení česko-maďarských vztahů je však na přibližně stejné úrovni jako u výše zmíněného Slovenska a Polska, což svědčí o relativně velké skupině dotázaných (10 %), která nedokázala vztahy s Maďarskem klasifikovat.

Mezi problémy, které považují za nejzávažnější, dotázaní nejčastěji uváděli nezaměstnanost, hospodářskou či obecnou kriminalitu, korupci, zadluženost státu a reformu veřejných financí, rozhádanost politické scény, nestabilitu vlády, respektive probíhající vládní krizi, problémy v resortu zdravotnictví, nezájem politiků o obyčejné lidi a špatnou práci policie a soudů při vymáhání práva.

Pravidelnou součástí šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR je otázka zjišťující, jaké události poslední doby považují respondenti za nejvýznamnější. Z konkrétních událostí zmiňovali respondenti nejčastěji volby do Evropského parlamentu a vstup naší země do Evropské unie. Za významné považovali dotázaní také další události naší domácí politické scény, především rezignaci Vladimíra Špidly na post premiéra a následnou demisi vlády a také krizi v ČSSD a volbu Stanislava Grosse za jejího nového předsedu.

Více než polovina (56 %) občanů souhlasí s přijetím eura za měnu České republiky, přibližně třetina (35 %) je naopak proti. Podpora přijetí eura zřetelně klesá s rostoucím věkem a klesající životní úrovní. Pro euro se velmi často vyslovují zejména studenti, ale relativně častěji s jeho zavedením souhlasí i absolventi vysokých škol, vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní zaměstnanci a příznivci ODS.

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. V červnovém šetření mu důvěru vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných. Pokles důvěry zaznamenala podle našeho posledního šetření zejména česká vláda, které nyní důvěřuje pouze čtvrtina českých občanů. Ještě o něco méně důvěryhodná se obyvatelům naší země jeví Poslanecká sněmovna a Senát.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.