Za jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů považuje česká veřejnost již dlouhodobě korupci („velmi naléhavě řešit“ : 73 %) a organizovaný zločin (70 %). Zatímco v třetici nezávažnějších problémů dosud zpravidla figurovala obecná kriminalita, nyní její pozici zaujala (velmi naléhavé: 67 %, od loňského října vzestup o 19 proc. bodů), nezaměstnanost, odrážející tak její současnou vysokou míru u nás.

Celkově nadále mírně převládá pravicová orientace a silný střed. V tomto směru nedošlo k výrazným změnám v průběhu uplynulých šesti let, po které sebezařazení respondentů na škále levice - pravice sledujeme. Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti a stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály.

Podle aktuálních výsledků (viz tabulka č. 1) necelé dvě třetiny respondentů (63 %) hodnotí chování stran kriticky, přičemž 41 % dotázaných se chování stran celkově příliš nelíbí a 22 % je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 26 % dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a 2 % respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřují spokojenost.

Pravidelně jednou za čtvrtletí se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují, nedůvěřují, nevědí nebo je neznají. Dnešní seznam obsahuje 23 jmen osobností, vybraných podle dlouhodobého sledování a podle aktuální společensko politické situace. V seznamu jsou zařazeni všichni členové Vlády, prezident, předseda Senátu a Poslanecké sněmovny. Na čele žebříčku je Stanislav Gross (68% důvěřujících).

Polovina voličů byla koncem dubna rozhodnuta, kterou stranu bude volit, přibližně čtvrtina připustila ještě změnu názoru. 17% uvedlo, že k volbám asi nepůjde a skoro desetina neví. Oproti minulému šetření na přelomu března a dubna došlo k nárůstu rozhodnutých voličů o 6% bodů při současném poklesu skupiny, která nevěděla.

Nejnepřijatelnější stranou pro naše občany je trvale KSČM, uvádí ji kolem 40% dotázaných. Pětina až čtvrtina by v žádném případě nevolila ODS. Kolem desetiny respondentů uvádí jako nevolitelnou SPR-RSČ.

Zjistili jsme, že 13 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 24 % za přiměřené a 42 % za nízké, v tom 15 % dokonce za „příliš nízké“. Daně lidí s průměrným příjmem jsou téměř shodně dvěma pětinami respondentů hodnoceny jako vysoké (44 %) či přiměřené (40 %), za nízké je označují 4 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí dvoutřetinová většina občanů (67 %) jako vysoké, 17 % jako přiměřené a jen 2 % jako nízké.

Koncem dubna podporovalo úsilí našeho státu o integraci do Evropské unie 56 % občanů, 28 % s tím nesouhlasilo a 16 % nemělo vytvořen názor. I když celkový postoj veřejnosti oproti konci února lehce ochladl, podpora setrvává na stabilní nadpoloviční hladině. Pokud by ale občané měli hlasovat v referendu uskutečněném v současných dnech, zachovali by se podstatně zdrženlivěji.

Z pohledu veřejnosti mají volby v ods a čssd dva jednoznačné favority, přičemž spíše se předpokládá prvenství ODS. Poněkud méně se věřilo v úspěch „koalice“. Převládá mínění, že volby nepřinesou změnu stávajících poměrů.

Ve svém pravidelném šetření CVVM SoÚ AV ČR již tradičně zjišťovalo důvěru obyvatelstva jednotlivým ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 51% občanů, nedůvěřuje 47%. V porovnání s minulým šetřením jsme u důvěry občanů k hlavě státu nezaznamenali žádné významnější posuny. Vládě vyslovilo důvěru 41% dotázaných, nedůvěřuje jí 56% respondentů. U důvěry vládě nedošlo v porovnání s minulými výzkumy k žádným změnám.