Mezi suroviny, které si čeští občané nejčastěji spojují s tradiční českou kuchyní, patří brambory, zelí a tvaroh. Z typicky českých jídel ochutnali prakticky všichni respondenti kynuté knedlíky, oukrop (česnečku) a cmundu (bramborák). Tyto pokrmy ve své vlastní domácnosti připravují více jak tři čtvrtiny dotázaných. Nejméně často znají respondenti jidáše. Ty měla zatím příležitost ochutnat jen necelá polovina české populace.

Z výsledků květnového výzkumu vyplynulo, že pod pojmem "tradiční česká kuchyně" si lidé vybaví především pokrm vepřová - knedlík – zelí. Další si jej spojují se svíčkovou a část s vepřovým řízkem či s gulášem. Relativně častá je i asociace se sladkými jídly - s ovocnými knedlíky a s plněnými buchtami. Z jiných pokrmů je jako reprezentant tradiční české kuchyně vnímán např.

Dodržování tradic a lidových zvyků za důležité považují dvě třetiny občanů (66 %), zatímco přibližně tři lidé z deseti (31 %) mají názor opačný. Bez ohledu na to 99 % domácností tradice a zvyky alespoň v některých případech dodržuje. Pokud jde o tradiční jídla spojovaná s některými konkrétními svátečními příležitostmi, téměř ve všech domácnostech (96 %) je tradiční menu připravováno v souvislosti se Štědrým dnem, ve dvou třetinách na Velikonoce a v polovině na Nový rok.

V rámci populace starší 15 let bylo v první polovině roku 2003 44,2 % lidí ekonomicky neaktivních, přičemž největší část z nich tvořili důchodci (23,7 %) následovaní studenty a učni (12,3 %). Podíl nezaměstnaných činil 4,8 %, ženy v domácnosti či na mateřské dovolené představovaly 3,4 %. Mezi ekonomicky aktivními (55,8 %) bylo 8,4 % podnikatelů či osob samostatně výdělečně činných, 10,4 % vysoce kvalifikovaných, odborných pracovníků, případně vedoucích pracovníků, 9,9 % středně odborných pracovníků, 13,1 % provozních pracovníků či řadových úředníků, 8,4 % kvalifikovaných dělníků a 5,6 % nekvalifikovaných dělníků nebo fyzicky pracujících zemědělců.

Na dotaz "Pracoval jste již v zahraničí?"odpověděla kladně jen 4,4 % respondentů ve věku od 18 let. Poslední pracovní pobyt byl podle vyjádření asi pětiny z nich organizován v rámci mezistátní dohody. Ostatní jej charakterizovali jako denní nebo týdenní dojíždění za prací nebo sezónní zaměstnání v trvání nejvýše tří měsíců v roce, respektive práci organizovanou jiným způsobem.

Jak ukazují výsledky našeho výzkumu, uvažuje v současné době o práci v cizině 6 % českých občanů, téměř polovina z nich jsou mladí lidé ve věku mezi 15 a 19 lety, z hlediska profesního zařazení převažují studenti. O práci v cizině častěji uvažují dvakrát častěji muži než ženy, dále lidé, kteří nemají nezaopatřené děti, respondenti žijící bez partnera a lidé svobodní.

V rámci populace starší 15 let, u níž eventualita nezaměstnanosti vůbec připadala v úvahu, zažila po roce 1989 nezaměstnanost plná čtvrtina lidí (26 %), přičemž 9 % se bez práce ocitlo opakovaně. Výrazně nejčastěji zkušenost s nezaměstnaností přitom zaznamenávali lidé se základním vzděláním (43 %), naopak mezi vysokoškoláky byl podíl těch, kdo se někdy ocitli bez práce, poměrně nízký (9 %).

Květnový výzkum potvrdil nízkou míru profesní mobility našich obyvatel: 45 % v průběhu svého života setrvalo pouze u jediné profese, čtvrtina pak profesi změnila nejvýše dvakrát: jedenkrát 16 %, dvakrát 9 %. Třikrát ji vystřídalo 7 % a vícekrát dalších sedm procent. Dotázaní, kteří v průběhu života vystřídali profesi alespoň jednou, upřesňovali, kolikrát tak učinili po roce 1989.

Celkově tři pětiny ekonomicky aktivních obyvatel ČR pracují v obci či městě, kde trvale žijí, zatímco dvě pětiny za prací dojíždějí do jiného místa. Za prací mimo svoji obec dojíždějí především lidé z vesnic a menších měst. Více než polovina ekonomicky aktivních občanů (56 %) necestuje ze svého bydliště na pracoviště déle než dvacet minut, přičemž rovná čtvrtina jednu cestu z domova do práce zvládá dokonce v čase do deseti minut.

V červnu 2003 prezidentovi důvěřovalo 63 % občanů starších 15 let, vládě vyjadřovalo důvěru 35 %, Poslanecké sněmovně 30 %, Senátu 26 %, svému krajskému zastupitelstvu 41 % a svému obecnímu zastupitelstvu 65 % občanů. Nadpoloviční většina občanů ČR (57 %) důvěřuje i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, důvěra převažuje i v případě veřejného ochránce lidských práv (45 % důvěřuje, 28 % nedůvěřuje) a Ústavního soudu (47 % důvěřuje, 34 % nikoli).