O politice v novinách čte alespoň někdy (součet odpovědí „často“ a „někdy“) 60 % dotázaných, 11 % o ní nečte. S přáteli o politice alespoň někdy diskutuje polovina respondentů, avšak 74 % dotázaných své přátele nikdy nepřesvědčuje ke stejné volbě. Téměř 80 % respondentů se zapojuje „zřídka kdy“ nebo „vůbec“ do řešení veřejných problémů. Jen asi 13 % dotázaných se alespoň někdy zúčastňuje politických shromáždění, nebo se setkává s politiky a představiteli státní správy.

Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu března a dubna podle vlastního vyjádření spokojeno 35% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 33%), nespokojeno je 60% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 17%), neví 5%.

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Nejextrémněji se dotázaní vyslovovali ke dvěma výrokům, nejvíce souhlasili s tvrzením, že lidé, kteří tvrdě pracují, si zaslouží vydělávat více než ostatní. S tímto souhlasilo 91 % dotázaných, nesouhlasilo 6 %. Stejně tak se dotázaní postavili k výroku poslednímu, kdy z nich celých 90 % uvedlo, že je správné, když lidé s větším nadáním a schopnostmi vydělávají více peněz.

V šetření z přelomu února a března 2002 tři pětiny (60 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 37 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Na přelomu března a dubna pak podíl kladného hodnocení vzrostl o 6 procentních bodů na 66 %, a to při současném poklesu kritického hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti o 5 procentních bodů na 32 %.

Většina dotázaných hodnotí dobře přístup ke vzdělání (71 %) a ke zdravotní péči (66 %). Ostatní zkoumané oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených, možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu ale posuzují velmi kriticky. Jednoznačně nejlépe spatřují dotázaní životní podmínky úředníků a podnikatelů (78 %, resp.

U příznivců ČSSD (22%) jsme nezaznamenali žádné výraznější sociodemografické diference s výjimkou vyššího podílu zaměstnanců v nedělnických profesích. ODS (20%) je atraktivní zejména pro dotázané s dobrou životní úrovní a voliče s vysokoškolským a úplným středním vzděláním. Strana má silné pozice také u podnikatelů a živnostníků, zaměstnanců v nedělnických profesích, duševně pracujících a mezi Pražany.

87% respondentů se napilo někdy během posledních 12 měsíců alkoholického nápoje, čtvrtina přiznala pití alkoholických nápojů alespoň 2 krát týdně. Asi třetina dotázaných zná někoho, kdo užívá konopné drogy, čtvrtině někdo takovou drogu nabídl a 16% přiznalo, že jí vyzkoušelo. Zkušenosti s extází přiznala 4% oslovených občanů. S uživateli tvrdé drogy se setkala čtvrtina dotázaných občanů, 12% někdo tvrdou drogu nabídl a 2% jí vykoušela.

Mezi nejpřijatelnější povolební koalice by patřily vlády ČSSD a Koalice (22%) nebo OSD a Koalice (20%)

S tím jak opadá význam teroristického útoku na USA a konfliktu v Afghánistánu, tak se přesouvá pozornost veřejnosti k domácím událostem. V lednu byla poprvé od listopadu veřejností více preferována domácí politická scéna než zahraniční, v únoru se tento trend potvrdil a rozdíl ještě více prohloubil. Domácím politickým událostem by byla pravděpodobně věnována ještě větší pozornost nebýt olympiády.