Respondenti výzkumu uváděli, že se nejvíce zajímají dění v místě jejich bydliště (velmi nebo částečně se o ně zajímají 2/3 dotázaných), následoval zájem o hospodářskou situaci naší země (velmi nebo částečně 59,9 % dotázaných) a s nepatrným odstupem následoval zájem o informace ze zahraničí (56,7 %). Tyto informace však nebyly specifikovány jako „politické“, otázka byla pokládána všeobecně.

Kromě Rumunska a Bulharska, kde vlastní materiální životní podmínky vnímá většina obyvatel jako špatné, je občané ostatních zemí obvykle označují za průměrné (tab. 1). V ČR tvoří tato skupina 48 %. Podíl našich obyvatel, označujících své podmínky za velmi či spíše dobré, tvoří 28 %, což znamená nejlepší výsledek ze všech sledovaných sedmi zemí.

U příznivců ČSSD (25%) jsme nezaznamenali žádné výraznější sociodemografické diference s výjimkou vyššího podílu zaměstnanců v nedělnických profesích.ODS (23%) je atraktivní zejména pro dotázané s dobrou životní úrovní a voliče s vysokoškolským a úplným středním vzděláním. Strana má silné pozice také u podnikatelů a živnostníků, zaměstnanců v nedělnických profesích, duševně pracujících a mezi Pražany.

Do příštího roku nečeká obyvatelstvo sledovaných zemí zpravidla žádné podstatné ekonomické změny k horšímu či k lepšímu 2 (tab. 2). Hospodářskou stagnaci předpokládá asi polovina Poláků, Maďarů a Rusů a kolem dvou pětin obyvatel ČR, Slovenska a Bulharska.Největšími optimisty do budoucna jsou Maďaři - ti téměř z jedné třetiny (31%) počítají s pozitivním vývojem a pouze z osmi procent s jeho zhoršením.

Z pohledu veřejnosti mají volby v ODS a ČSSD dva rovnocenné favority, poněkud méně se věřilo v úspěch někdejší Čtyřkoalice. Převládá mínění, že volby nepřinesou změnu stávajících poměrů.

V hodnocení politických osobností získaly nejvíce hlasů shodně ODS a ČSSD (19 %). Před volbami v roce 1998 byly výsledky ODS a ČSSD v tomto směru také vyrovnané (viz tabulka 2), nicméně před volbami v r. 1996 ODS v hodnocení politických osobností jednoznačně vedla. ODS respondenti také nejčastěji uváděli jako stranu, která nejvíce podporuje rozvoj podnikatelské sféry (40 %) a nejlépe zajistí zájmy ČR (18 %).

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková (65%).

Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti, stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály. Pravicová orientace byla zaznamenána četněji u lidí s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou, VŠ), dále u zaměstnanců v nedělnických profesích, podnikatelů, duševně pracujících, mezi respondenty s dobrou životní úrovní a rovněž u stoupenců ODS, US-DEU a 4K.

Podle většiny dotázaných (63%) by na morálku politiků měly být kladeny větší nároky než na morálku ostatních občanů. zesílil názor, že politici by měli být posuzováni i podle svého osobního života.

Prezidentovi důvěřuje 54% respondentů, vládě 46%, poslanecké sněmovně 30%, senátu 25% a krajským zastupitelstvům 28% dotázaných. Důvěra Zemanově vládě dosáhla historického maxima.