Spokojenost s politickou situací
Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu března a dubna podle vlastního vyjádření spokojeno 35% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 33%), nespokojeno je 60% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 17%), neví 5%.
Důvěra ústavním institucím
Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...
Socioekonomická hodnotová orientace české společnosti
Nejextrémněji se dotázaní vyslovovali ke dvěma výrokům, nejvíce souhlasili s tvrzením, že lidé, kteří tvrdě pracují, si zaslouží vydělávat více než ostatní. S tímto souhlasilo 91 % dotázaných, nesouhlasilo 6 %. Stejně tak se dotázaní postavili k výroku poslednímu, kdy z nich celých 90 % uvedlo, že je správné, když lidé s větším nadáním a schopnostmi vydělávají více peněz.
Občané o životní úrovni svých domácností
V šetření z přelomu února a března 2002 tři pětiny (60 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 37 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Na přelomu března a dubna pak podíl kladného hodnocení vzrostl o 6 procentních bodů na 66 %, a to při současném poklesu kritického hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti o 5 procentních bodů na 32 %.
Hodnocení životních a sociálních podmínek v ČR
Většina dotázaných hodnotí dobře přístup ke vzdělání (71 %) a ke zdravotní péči (66 %). Ostatní zkoumané oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených, možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu ale posuzují velmi kriticky. Jednoznačně nejlépe spatřují dotázaní životní podmínky úředníků a podnikatelů (78 %, resp.
Stranické preference na přelomu března a dubna 2002
U příznivců ČSSD (22%) jsme nezaznamenali žádné výraznější sociodemografické diference s výjimkou vyššího podílu zaměstnanců v nedělnických profesích. ODS (20%) je atraktivní zejména pro dotázané s dobrou životní úrovní a voliče s vysokoškolským a úplným středním vzděláním. Strana má silné pozice také u podnikatelů a živnostníků, zaměstnanců v nedělnických profesích, duševně pracujících a mezi Pražany.
Problematika drog očima veřejnosti
87% respondentů se napilo někdy během posledních 12 měsíců alkoholického nápoje, čtvrtina přiznala pití alkoholických nápojů alespoň 2 krát týdně. Asi třetina dotázaných zná někoho, kdo užívá konopné drogy, čtvrtině někdo takovou drogu nabídl a 16% přiznalo, že jí vyzkoušelo. Zkušenosti s extází přiznala 4% oslovených občanů. S uživateli tvrdé drogy se setkala čtvrtina dotázaných občanů, 12% někdo tvrdou drogu nabídl a 2% jí vykoušela.
Vládní koalice - preferované a nepřijatelné
Mezi nejpřijatelnější povolební koalice by patřily vlády ČSSD a Koalice (22%) nebo OSD a Koalice (20%)
Nejvýznamnější události poslední doby
S tím jak opadá význam teroristického útoku na USA a konfliktu v Afghánistánu, tak se přesouvá pozornost veřejnosti k domácím událostem. V lednu byla poprvé od listopadu veřejností více preferována domácí politická scéna než zahraniční, v únoru se tento trend potvrdil a rozdíl ještě více prohloubil. Domácím politickým událostem by byla pravděpodobně věnována ještě větší pozornost nebýt olympiády.
Veřejné mínění o nadcházejících volbách
Z výsledků je patrné, že největší šance na volební úspěch se dávají dvěma stranám, ODS a ČSSD, mezi kterými v tomto ohledu nejsou příliš významné rozdíly. Obě shodně bezmála tři čtvrtiny respondentů uvedlo mezi dvěma nejúspěšnějšími, přičemž rozdíl existuje pouze v podílech týkajících se jednotlivých umístění. Výrazně menší vyhlídky má podle mínění občanů Koalice, kterou na prvním nebo na druhém místě očekává pouze desetina dotázaných, zhruba stejný podíl respondentů vidí šance na stejné umístění u KSČM.
Spokojenost s osobním životem a obavy veřejnosti
Přibližně polovina občanů (52 %) vyslovuje spokojenost se svým osobním životem, o něco více než třetina (36 %) je spokojena „tak napůl“ a u 12 % převažuje nespokojenost. Z výsledků zachycených v tabulce č. 1 vyplývá, že postoj k osobnímu životu se průběžně od roku 1996, kdy byla tato otázka položena respondentům poprvé, mění pouze minimálně. Spokojenost se po celé období pohybuje v rozmezí 51 – 55 %, nespokojenost představuje 11 – 15 %.
Strana 237 z 240
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |