CVVM v rámci výzkumného programu „Paměť v digitálním věku“ podpořeného Strategií Akademie věd AV21 přeložilo do anglického jazyka několik tiskových zpráv z prvního pololetí letošního roku, s cílem poskytnout výsledná zjištění nejenom česky mluvícím zájemcům. Anglické zprávy jsou dostupné u již dříve publikovaných anotací.

Do říjnového šetření zahrnulo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek, ve kterých respondenti posuzovali svoji důvěru ke skupinám lidí vyjadřujících se k veřejným otázkám. Nejprve hodnotili, zda se jejich rozhodnutí řídí spíše názory odborníků nebo obyčejných lidí. V následující otázce pak uváděli, nakolik důvěřují některým konkrétním skupinám lidí vyjadřujících se k situaci v České republice.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V říjnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k zavádění tzv. imigračních kvót pro jednotlivé státy EU, podle nichž by příchozí imigranti měli být mezi tyto státy přerozdělováni. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Nově do výzkumu byla zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo za následek ztrátu peněz z evropských fondů, a dvě otázky zjišťující povědomí a postoje ve vztahu k migračním kvótám. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Šetření rovněž zkoumalo, jak lidé v souvislosti s vývojem situace hodnotí působení Evropské unie, české vlády a českého ministerstva vnitra. Tato tisková zpráva nabízí i srovnání některých názorů veřejnosti v České republice, na Slovensku a v Polsku.

V říjnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Při příležitosti výročí pětadvaceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států.

V rámci říjnového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

V říjnu 2017 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce.

Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. a Inštitút pre verejné otázky, Bratislava ve spolupráci s agenturou FOCUS Vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k výsledkům výzkumu veřejného mínění na téma „Rozdělení Československa: 25 let od vzniku samostatné ČR a SR.“  Tisková konference se koná v úterý 5. 12. 2017 od 11:00 v zasedací místnosti č. 207 v Sociologickém ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Příspěvky čerpající z výzkumů provedených v říjnu v České republice a na Slovensku přednesou PhDr. Zora Bútorová, CSc. a Mgr. et Mgr. Paulína Tabery.

Plýtvání potravinami je významným sociálním, ekologickým a ekonomickým problémem současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Diskusní skupiny byly realizovány s úmyslem prohloubit poznání této problematiky z pohledu mladé generace ve věku 15 - 18 let.