V květnu CVVM v rámci svého šetření zkoumalo postoje české veřejnosti k životnímu prostředí. Do tohoto širšího bloku byla zařazena baterie otázek týkající se obecné ochoty dělat něco pro ochranu životního prostředí. Zároveň jsme zjišťovali názory občanů na financování ochrany životního prostředí.

V květnu 2018 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v květnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 18 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

V souvislosti s tzv. „osmičkovými“ výročími byl v České republice i na Slovensku proveden výzkum, jehož náplní bylo, jak občané nahlížejí na uvedené historické události a na jednotlivé historické osobnosti a jak hodnotí tyto události v kontextu celého historického vývoje ve 20. a 21. století v našich, v současnosti již samostatných státech. Šetření v březnu 2018 realizovaly CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., v České republice a Sociologický ústav SAV ve spolupráci s Inštitútem pre verejné otázky na Slovensku. Tisková zpráva obsahuje vybrané výsledky výzkumu zaměřené na srovnání českého a slovenského pohledu.

V dubnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Do výzkumu byla rovněž zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo mít za následek ztrátu peněz z evropských fondů. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., a Sociologický ústav SAV ve spolupráci s Inštitútom pre verejné otázky, Bratislava Vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k výsledkům výzkumu veřejného mínění na téma "Osudové osmičky v historickém vědomí české a slovenské veřejnosti: události, období, osobnosti".

Tisková konference se koná v úterý 12. 6. 2018 od 11:00 v zasedací místnosti č. 207 (budova Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1).

Příspěvky čerpající z výzkumů provedených v březnu v České republice a na Slovensku přednesou PhDr. Zora Bútorová, CSc. a Mgr. et Mgr. Paulína Tabery.

Akreditace není nutná.
Další informace: Marie Milenovská, CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., tel.: 210 310 591, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v květnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v květnu 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V dubnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., jsme se zaměřili na otázky týkající se současného dění na Ukrajině. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

V tomto roce jsme v dubnu do dotazníku zařadili řadu otázek, které se buď bezprostředně, nebo zprostředkovaně týkaly sociální soudržnosti společnosti a které jsme naposledy pokládali před třemi lety.