Součástí bloku otázek týkajících se plýtvání potravinami byla i část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, méně dokonalé nebo zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali hlavní důvod pro tuto volbu. Posledním bodem pak byl jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci. Výzkum probíhal v termínu od 3. do 20. června 2016.

Součástí bloku otázek, který se zabýval chováním občanů při nákupu a spotřebě potravin, byla i část týkající se konzumace potravin obsahujících lepek. Občané se vyjadřovali, zda oni sami či někdo v jejich okolí má intoleranci lepku a zároveň zda respondenti nebo někdo jim blízký dodržuje bezlepkovou dietu.

V červnovém CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje a deklarované chování české veřejnosti s ohledem na základní rozměry problematiky plýtvání potravinami: (1.) Naléhavost problému a důvody, které jednotlivce motivují k omezení plýtvání potravinami. (2.) Odhadované množství vyhozených potravin v domácnosti a důvody, které k plýtvání potravinami vedou. (3.) Organizace nákupů a její vliv na plýtvání. Tato zjištění pak zasazujeme do kontextu mezinárodního srovnání, zejména s Británií a USA.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti již s pojmem modifikovaných neboli geneticky upravených potravin setkali, následně vyjadřovali, do jaké míry je toto téma zajímá a zda mají dostatek informací o problematice geneticky modifikovaných potravin. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek výrobku na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.

V květnu 2016 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost v rámci širšího tematického okruhu problematiky životního prostředí zařazen blok otázek věnovaných problematice  jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

V červnu 2016 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí materiální životní podmínky svých domácností a ekonomickou situaci v zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma v průběhu června a července 2016 realizován též v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku.

V rámci červnového výzkumu položilo Centrum pro výzkum veřejného mínění tři otázky zkoumající problematiku onemocnění AIDS. Otázkami CVVM zjišťovalo nejen vnímání problematiky onemocnění AIDS v obecné rovině, ale také subjektivní pocit ohrožení touto nemocí či názor na aktivitu patřičných institucí vzhledem k této nemoci. Výsledky šetření naznačují, že česká společnost se onemocnění AIDS obává méně než v předešlých letech.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání jejího vývoje v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V červnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v těchto oblastech a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku a Evropu.

V červnovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Součástí šetření byl i blok otázek mapující názory občanů na současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi, na její další vývoj, na důvod nezaměstnanosti a na obtížnost nalezení nové práce v místě bydliště.