V dubnu 2016 jsme v rámci  pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

Součástí dubnového šetření CVVM bylo téma evropské integrace. V rámci šetření jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Podrobněji jsme se zaměřili také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2016 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k evropskému občanství, obecné hodnocení různých aspektů členství ČR v EU a názory na to, zda má být Česká republika členem Evropské unie.

V dubnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantské alianci, Organizaci spojených národů a Evropské unii. Z institucí Evropské unie pak dále hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi evropské rady a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). 

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v dubnu 2016 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V březnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu a dění na Ukrajině. Konkrétně šetření v obou případech zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v těchto oblastech a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

V březnovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazované oblasti se konkrétně týkaly postojů k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem, postoje k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Zároveň tato tisková zpráva nabízí i srovnání názorů veřejnosti v České republice a v Polsku. Šetření v rámci České republiky proběhlo ve dnech 7. 3. – 14. 3. 2016.

V šetření realizovaném v dubnu 2016 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

V březnu 2016 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.