V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v květnu 2015 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V šetření realizovaném v květnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V tomto roce jsme v dubnu do dotazníku zařadili řadu otázek, které se buď bezprostředně, nebo zprostředkovaně týkaly sociální soudržnosti společnosti, které jsme naposledy pokládali před dvěma lety. Dotazovaní se nejdříve vyjadřovali k výrokům popisujícím současné společenské uspořádání. Pak jsme se v rozsáhlé baterii otázek věnovali hodnocení základních charakteristik současné české společnosti, dále jsme se zeptali na míru závisti a solidarity a celý blok otázek byl zakončen baterií otázek, které zjišťovaly, co by si děti měly osvojit (tj. zjišťovaly určitou projekci celospolečenských hodnot do výchovných principů).

V dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i. zajímalo, jak jsou občané České republiky celkově spokojeni se životem v místě svého bydliště a také jak jsou v místě bydliště spokojeni s vybranými životními podmínkami.

V dubnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny a názory na dopady vstupu ČR do Evropské unie v různých oblastech.

Součástí dubnového šetření CVVM bylo téma evropské integrace. V rámci šetření jsme pokládali dvě baterie otázek. První baterie zjišťovala názory na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Druhá baterie otázek se týkala názoru na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Kromě uvedených baterií jsme dále zjišťovali, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2015 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii a obecné hodnocení různých aspektů členství v EU.

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se důvěry občanů v mezinárodní instituce a instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování také důvěra občanů jednotlivým institucím EU, a to Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi Evropské unie) a představitelce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo rovněž otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů.

V letošním roce uplyne 70 let od porážky nacistického Německa spojenci, jež znamenala ukončení bojů druhé světové války v Evropě, a od konce této války jako takové, jež formálně nastal podpisem již dříve vyhlášené bezpodmínečné kapitulace Japonska 2. září 1945. Při této příležitosti byl do dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zařazen blok otázek zaměřených na téma druhé světové války a protinacistického odboje. Výzkum konkrétně zjišťoval názory veřejnosti na to, zda má dnes smysl připomínat si události druhé světové války, zda se tyto události připomínají dostatečně, málo, či přílišně, jak vnímají podíl jednotlivých proudů odboje a spojenců na osvobození Československa a v souvislosti s československým odbojem bylo zjišťováno, zda si lidé vybavují konkrétní události a osobnosti spojené s protifašistickým odbojem.