V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2015 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím, k nimž byli přiřazeni ještě veřejný ochránce práv (ombudsman), Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad.

Listopadové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému.

V listopadovém šetření CVVM položilo svým respondentům dvě otázky týkající se projednávané smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Šetření zjišťovalo, zda občané pojem „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“ či často užívanou zkratku TTIP vůbec zaznamenali a zda vědí, o co se jedná, a dále zkoumalo míru jejich zájmu o informace týkající se této smlouvy.

V šetření realizovaném v lednu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, kohoby volili.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.

V listopadu 2015 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření jako každý rok blok otázek týkajících se sociální politiky. V rámci tohoto bloku jsme se ptali na to, v jaké míře je podle občanů České republiky zajištěno sociální zabezpečení v jednotlivých oblastech i na hodnocení úrovně sociální politiky celkově. Zároveň jsme do výzkumu zařadili blok otázek zjišťující, v jakých oblastech by se měly navýšit či snížit finanční prostředky z veřejných zdrojů s cílem ukotvit oblast sociálních politik v rámci hodnocení výdajů státního rozpočtu.

V listopadu 2015 byly do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky. Nejprve jsme zkoumali názory na to, do jaké míry by mělo být sociální zabezpečení zajištěno státem, na jaké úrovni sociální zabezpečení podle respondentů je a zda by měly být sociální dávky plošné, nebo určené jen některým skupinám společnosti. Dále jsme se ptali, jak se vláda stará o sociální situaci občanů a jak se o svou sociální situaci starají sami občané. Výzkum se rovněž zabýval hodnocením, zda a nakolik podle mínění veřejnosti u nás dochází ke zneužívání systému sociálního zabezpečení.

Do listopadového šetření CVVM se dostalo téma týkající se důchodového systému – jeho fungování a funkčnosti. Série otázek, na něž byli respondenti dotázáni, se týkala jejich vnímání důchodového systému a jeho možných změn, přičemž občané měli zhodnotit, zda je podle nich v současné době vhodné měnit důchodový systém, jakým způsobem by to podle nich mělo případně být a zda mají představu o objemu finančních prostředků, které v důchodovém systému cirkulují, konkrétně zda objem vybraných financí pokryje výdaje, které je nutné vynaložit na důchody.

V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí.

V listopadovém šetření CVVM byly zařazeny otázky ohledně pohledu na český důchodový systém ze strany občanů, zejména s důrazem na dostatečnost zajištění během stáří a využívání možnosti důchodového připojištění. Konkrétně dotazy směřovaly na využívání možnosti spořit si peníze k průběžnému důchodovému zajištění garantovanému státem, zda se respondenti obávají nedostatečnosti financí pobíraných v rámci průběžného systému a zda se obávají nedostatečného zajištění během stáří obecně.

V listopadu se CVVM v rámci svého pravidelného šetření  Naše společnost zajímalo i o názory občanů na současnou ekonomickou situaci ČR a hodnocení aktuální životní úrovně jejich domácností. Výsledky ukazují, že poměr lidí, kteří hodnotí současnou ekonomickou situaci kladně a záporně, je přibližně vyrovnaný, kdy jako „dobrou“ ji shledává 29 % občanů a 30 % jako „špatnou“ a 39 % se přiklání k variantě „ani dobrá, ani špatná.“ V hodnocení životní úrovně své domácnosti jsou občané méně skeptičtí a dobrou životní úroveň deklaruje 44 % dotázaných oproti 18 % lidí, kteří svoji životní úroveň označili za „špatnou“. Zbývající část občanů ji hodnotí jako „ani dobrou, ani špatnou“.