Do listopadového šetření CVVM se dostalo téma týkající se důchodového systému – jeho fungování a funkčnosti. Série otázek, na něž byli respondenti dotázáni, se týkala jejich vnímání důchodového systému a jeho možných změn, přičemž občané měli zhodnotit, zda je podle nich v současné době vhodné měnit důchodový systém, jakým způsobem by to podle nich mělo případně být a zda mají představu o objemu finančních prostředků, které v důchodovém systému cirkulují, konkrétně zda objem vybraných financí pokryje výdaje, které je nutné vynaložit na důchody.

V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí.

V listopadovém šetření CVVM byly zařazeny otázky ohledně pohledu na český důchodový systém ze strany občanů, zejména s důrazem na dostatečnost zajištění během stáří a využívání možnosti důchodového připojištění. Konkrétně dotazy směřovaly na využívání možnosti spořit si peníze k průběžnému důchodovému zajištění garantovanému státem, zda se respondenti obávají nedostatečnosti financí pobíraných v rámci průběžného systému a zda se obávají nedostatečného zajištění během stáří obecně.

V listopadu se CVVM v rámci svého pravidelného šetření  Naše společnost zajímalo i o názory občanů na současnou ekonomickou situaci ČR a hodnocení aktuální životní úrovně jejich domácností. Výsledky ukazují, že poměr lidí, kteří hodnotí současnou ekonomickou situaci kladně a záporně, je přibližně vyrovnaný, kdy jako „dobrou“ ji shledává 29 % občanů a 30 % jako „špatnou“ a 39 % se přiklání k variantě „ani dobrá, ani špatná.“ V hodnocení životní úrovně své domácnosti jsou občané méně skeptičtí a dobrou životní úroveň deklaruje 44 % dotázaných oproti 18 % lidí, kteří svoji životní úroveň označili za „špatnou“. Zbývající část občanů ji hodnotí jako „ani dobrou, ani špatnou“.

V listopadu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Položené otázky byly přitom zformulovány tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V říjnu a listopadu 2015 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků, konkrétně pak na postoj k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby, zájem o aktuální vývoj okolo této situace a krystalizaci názoru. Součástí dotazování bylo i hodnocení dosavadního působení Evropské unie, vlády ČR a dalších institucí. Šetření proběhla 5. – 12. října a 2.-9. listopadu, tedy ještě před teroristickými útoky v Paříži.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V říjnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v listopadu 2015 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V září 2015 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva uvádí základní výsledky otázek zaměřených na to, zda si čeští konzumenti pivo vybírají, zda jsou věrní oblíbené značce nebo zkoušejí neznámá a také jaký je jejich zájem o informace týkající se českého piva.