Odbornost, kvalita, nezávislost

Veřejnost je s českým základním a středním školstvím spíše spokojena. Podíl respondentů, kteří se o vzdělávání nezajímají, roste s rostoucím věkem. V oblasti základního a středního školství necítí většina občanů potřebu reforem. Pro reformu se vyjádřilo pouze 36 % respondentů, přičemž vnímání potřeby reforem se nelišilo v závislosti na věku, vzdělání ani politické příslušnosti.

Výrazně vyšší potřebu reforem pociťují pouze studenti, kde by uvítalo reformu celých 50 % respondentů. Největší podíl respondentů by nechal rozložení středoškoláků do jednotlivých typů škol beze změn. Poměrně jednotná je česká veřejnost i v názoru na další kontroverzní otázku české vzdělávací politiky – zachování víceletých gymnázií. S jejich zachováním souhlasí 61 % respondentů. Základní škola má podle názoru respondentů zejména předávat morální hodnoty a předávat vědomosti a informace. Špatnou zprávou pro současnou kurikulární reformu je, že rozvíjení obecných dovedností považuje za primární pouze 16 % respondentů. V případě maturitního vzdělávání je nejdůležitější motivovat k dalšímu vzdělávání, předávat vědomosti a informace a rozvíjet obecné dovednosti. Nematuritní studium má pak podle názoru respondentů zejména připravovat na pracovní trh a rozvíjet obecné dovednosti.