42 % občanů si myslí, že škodám způsobeným povodněmi bylo možné předejít, 44 % naopak soudí, že tyto škody byly převážně neodvratné. S výjimkou prezidenta, na jehož účinkování v době povodní veřejnost pohlížela převážně kriticky (62 %), všechny složky tak či onak zapojené do dění okolo povodňové kalamity a do odstraňování jejích následků jsou hodnoceny s výraznou převahou pozitivně.
Bezmála jednomyslné bylo kladné hodnocení těch, kdo se fyzicky podíleli na záchranných pracích či odstraňování povodňových škod - hasičů (98 %), vojáků (96 %), dobrovolníků (94 %) a policistů (93 %), velmi příznivě hodnoceno však bylo i působení vlády (76 %), povodňových komisí (69 %), obecních či městských úřadů (74 %), starostů či primátorů (72 %) a místních zastupitelstev (66 %). Z popovodňových opatření, jejichž návrhy se objevily v Poslanecké sněmovně nebo o kterých se diskutovalo, veřejnost nejpříznivěji hodnotí úmysly zmrazit platy ústavních činitelů (91 %), omezit nákup stíhaček pro armádu (83 %), zvýšit spotřební daň na cigarety a alkohol (74 %) a zvýšit zdanění lidí s nejvyššími příjmy (70 %). Naopak s převažujícím nesouhlasem se setkalo případné zvýšení sazby DPH u potravin a služeb z pěti na sedm procent a zvýšení spotřební daně na benzín a naftu.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100143s_or21211.pdf
