V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky, zda by se cizinci dlouhodobě žijící v ČR měli přizpůsobovat našim životním zvyklostem, jestli jejich přítomnost představuje problém a zda jich je v ČR příliš mnoho či nikoli.

Součástí březnového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v březnu 2010 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V šetření realizovaném v březnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Vedle spokojenosti s fungováním demokracie byli respondenti tázáni na to, zda je v našem politickém systému s lidmi zacházeno rovnoprávně a spravedlivě a zda jsou respektována lidská práva.

Do únorového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla zařazena otázka zjišťující, ve kterých případech by se měli podle účastníků výzkumu na rozhodování podílet volení zástupci a ve kterých přímo občané. Respondentům byla také předložena otázka, zda souhlasí či nesouhlasí s tím, aby byla v České republice vyhlašována referenda, ve kterých by občané mohli rozhodovat o všech závažných celospolečenských otázkách.

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo na názory občanů ohledně jejich možností ovlivňovat veřejné dění.

Součástí únorového dotazníku CVVM byly otázky, které zjišťovaly zájem českých občanů o politické dění doma i ve světě a jejich angažovanost v politickém a občanském životě.