V říjnu 2009 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva přináší základní výsledky o úrovni, množství, a frekvenci konzumace piva v České republice.

V říjnu 2009 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, probíhajícího od roku 2004. V této tiskové zprávě jsou uvedeny základní výsledky otázek na preferenci konkrétní značky piva, na roli aspektů jako je cena nebo chuť při výběru a je zmíněna také tematika vnímání nealkoholického piva.

V říjnu 2009 zařadilo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i, do pravidelného bloku výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti také otázky s tematikou pivní kultury. Tato tisková zpráva přináší základní výsledky otázek na hodnocení české pivní kultury i jejích jednotlivých aspektů obyvateli České republiky a také informace o hodnocení pivní kultury dalších vybraných zemí.

V listopadovém šetření CVVM svým respondentům položilo jednu otázku zaměřenou na hierarchií životních cílů: „Následující položky seřaďte od nejdůležitější po nejméně důležitou, kde 1 znamená nejdůležitější a 7 nejméně důležitá. Každá číslice může být použita pouze jednou. Seřaďte prosím, jak je pro Vás v životě důležité: a) dosáhnout...

V rámci zářijového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se charity. Výzkum se konkrétně zajímal o to, zda se lidé v průběhu posledních dvanácti měsíců nějakým způsobem, finančně, materiálně či formou dobrovolnické práce, zapojili do charitativní činnosti. Také zjišťoval názory na to, zda firmy v ČR podporují dobročinné aktivity dostatečně či nedostatečně.

V listopadovém šetření se CVVM obšírně zaměřilo na problematiku sociální politiky. Kromě některých konkrétních politik či opatření se výzkum věnoval i obecnějším záležitostem, jako například tomu, jaká by měla být v oblasti sociálního zabezpečení role státu a jaká role občanů nebo zda a nakolik podle mínění veřejnosti u nás dochází ke zneužívání systému sociálního zabezpečení.

V listopadovém šetření se CVVM věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. Zjišťovány byly názory na platnost dekretů a zda by měly platit i nadále. S platností Benešových dekretů úzce souvisela otázka týkající se spravedlnosti odsunu sudetských Němců. Dále se výzkum zajímal, jak občané hodnotí vliv Benešových dekretů na vztahy s nejbližšími zahraničními sousedy ČR.

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu . Do výzkumu byly zahrnuty jak některé významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé zemí středoevropského regionu.

Začátkem příštího roku uplyne 17 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí ve svém listopadovém výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jaké měli obyvatelé České republiky postoje k této události v době rozdělení, a zda tento krok v současnosti vnímají jako správný nebo špatný. Také byla položena otázka, jak občané hodnotí současné vztahy mezi Čechy a Slováky ve srovnání s dobou před rozdělením.

Od roku 2000 se CVVM ve svých šetřeních opakovaně věnuje hodnocení vztahů České republiky s okolními zeměmi, k nimž v posledních dvou letech byly připojeny i některé vybrané nejvýznamnější státy v globálním kontextu.