V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění mimo jiné zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech.

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující, nakolik je podle mínění veřejnosti braní úplatků rozšířené mezi veřejnými činiteli.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo názory veřejnosti na to, do jaké míry různé instituce a skupiny obyvatel ovlivňují rozhodování politiků. Dále bylo zkoumáno, jak přísně by podle občanů měla být posuzována morálka politiků a podle jakých kritérií by mělo být posuzováno jejich jednání.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky, zda by se cizinci dlouhodobě žijící v ČR měli přizpůsobovat našim životním zvyklostem, jestli jejich přítomnost představuje problém a zda jich je v ČR příliš mnoho či nikoli.

Součástí březnového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v březnu 2010 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V šetření realizovaném v březnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Vedle spokojenosti s fungováním demokracie byli respondenti tázáni na to, zda je v našem politickém systému s lidmi zacházeno rovnoprávně a spravedlivě a zda jsou respektována lidská práva.