V rámci svého říjnového šetření CVVM zjišťovalo, jak občané pohlížejí na nedávné rozhodnutí administrativy Baracka Obamy upustit od plánovaného rozmístění některých prvků systému americké obrany proti mezikontinentálním střelám ve střední Evropě a tedy i od záměru vybudovat v České republice radarovou základnu, jež měla být součástí tohoto systému. Konkrétně se šetření zaměřilo na to, zda jsou lidé s rozhodnutím upustit od vybudování radarové stanice v ČR spokojeni či nespokojeni a jaké budou některé dopady tohoto rozhodnutí z hlediska bezpečnosti a dalšího mezinárodního postavení ČR i z pohledu celkové mezinárodní situace.

V rámci říjnového šetření CVVM byla dotázaným předložena baterie otázek zaměřených na vnímání americké zahraniční politiky a role USA v současném světě.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v listopadu 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V říjnu 2009 byly do pravidelného výzkumu Naše společnost opětovně zařazeny otázky mapující názory české veřejnosti na Lisabonskou smlouvu. Otázky se zaměřují jak na znalost pojmu Lisabonská smlouva, tak na informovanost o ní a zájem o dění ohledně smlouvy. Rovněž bylo zjišťováno, jak se jejím přijetím podle občanů změní postavení České republiky v rámci Evropské unie a zda má být smlouva naším státem přijata.

V šetření realizovaném v listopadu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj.

V rámci říjnového výzkumu CVVM zjišťovalo, jak lidé vnímají současnou ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli. Šetření též zkoumalo, jak lidé smýšlí o dostupnosti vybraných sociálních služeb a dalších aspektů sociální oblasti.

Rozhodování koho volit nemusí vždy znamenat názorové ztotožnění se s konkrétní stranou. Centrum pro výzkum veřejného mínění se proto ve svém zářijovém šetření zajímalo o obecnou politickou orientaci respondentů. Ti tak byli kromě standardní otázky na stranu, již by volili do Poslanecké sněmovny, rovněž dotázáni, jaký politický názor je jim nejbližší.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., do svého zářijového šetření zařadilo rozsáhlý blok otázek, který v souvislosti s dvacetiletým výročím přechodu k demokratickému režimu mapoval názory veřejnosti na události roku 1989.

V září 2009 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se listopadových událostí roku 1989 a následného vývoje společnosti. Součástí této části dotazníku byly i otázky zaměřené na hodnocení poměrů před listopadem 1989 a dnes, a to jak v obecné rovině, tak ve vybraných oblastech života.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky týkající se hodnocení polistopadové změny režimu. Oslovení byli požádáni o zhodnocení politického systému v České republice před listopadem 1989, politického systému v 90. letech a současného politického systému. Dále pak byli respondenti dotázáni, nakolik považují za pravděpodobný návrat komunistického režimu.