V květnovém výzkumu se CVVM věnovalo problematice drogově závislých. Šetření zjišťovalo názory občanů na některé dílčí aspekty léčby a pomoci drogově závislým a na to, jaké faktory mají vliv na vznik drogové závislosti.

V rámci svého květnového kontinuálního šetření se CVVM zabývalo otázkou současné světové finanční krize a jejích důsledků. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak lidé vycházejí s příjmem svojí domácnosti, zda se zajímají o dění okolo finanční krize, jaký dopad bude mít tato krize podle nich na ekonomiku ČR i na ně samotné a jejich rodiny a čeho se v souvislosti s krizí obávají.

Součástí květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky zaměřené na návykové látky. Respondentům byla dána k posouzení přijatelnost konzumace vybraných látek a jejich zdravotní rizikovost. Drtivá většina dotázaných považuje za morálně přijatelnou občasnou konzumaci kávy a alkoholu. Proti občasnému užívání tabákových výrobků pak nic nenamítají více než dvě třetiny dotázaných, zatímco v případě marihuany je většina lidí proti.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

Do svého květnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 40 % dotázaných, 46 % záporně a 14 % nevědělo.

Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“.

Součástí únorového dotazníku CVVM byly otázky, které zjišťovaly zájem českých občanů o politické dění doma i ve světě, jejich angažovanost v politickém a občanském životě, hodnocení vlastního porozumění politice a možností participace na ní. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v květnu 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V dubnu 2009 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svého pravidelného výzkumu blok otázek týkajících se Evropské unie. Byla zjišťována spokojenost se členstvím v unii, zda je členství vnímáno jako dobrá věc, rovněž byla zkoumána hloubka vztahu k Evropské unii (měřena pocitem hrdosti, ale také pocitem občanské příslušnosti nejen k ČR, ale i k EU).