V listopadovém šetření se CVVM obšírně zaměřilo na problematiku sociální politiky. Kromě některých konkrétních politik či opatření se výzkum věnoval i obecnějším záležitostem, jako například tomu, jaká by měla být v oblasti sociálního zabezpečení role státu a jaká role občanů nebo zda a nakolik podle mínění veřejnosti u nás dochází ke zneužívání systému sociálního zabezpečení.

V listopadovém šetření se CVVM věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. Zjišťovány byly názory na platnost dekretů a zda by měly platit i nadále. S platností Benešových dekretů úzce souvisela otázka týkající se spravedlnosti odsunu sudetských Němců. Dále se výzkum zajímal, jak občané hodnotí vliv Benešových dekretů na vztahy s nejbližšími zahraničními sousedy ČR.

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu . Do výzkumu byly zahrnuty jak některé významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé zemí středoevropského regionu.

Začátkem příštího roku uplyne 17 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí ve svém listopadovém výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jaké měli obyvatelé České republiky postoje k této události v době rozdělení, a zda tento krok v současnosti vnímají jako správný nebo špatný. Také byla položena otázka, jak občané hodnotí současné vztahy mezi Čechy a Slováky ve srovnání s dobou před rozdělením.

Od roku 2000 se CVVM ve svých šetřeních opakovaně věnuje hodnocení vztahů České republiky s okolními zeměmi, k nimž v posledních dvou letech byly připojeny i některé vybrané nejvýznamnější státy v globálním kontextu.

Ve svém říjnovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo otázkám týkajícím se vztahu k České republice a pocitu hrdosti a příslušnosti k ní.

Kromě obecné míry hrdosti odpovídali respondenti na otázku, zda by si Českou republiku zvolili za místo svého pobytu, pokud by měli možnost výběru, a zda by se přihlásili k obraně ČR při vojenském ohrožení.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zjišťovalo, jak občané pohlížejí na nedávné rozhodnutí administrativy Baracka Obamy upustit od plánovaného rozmístění některých prvků systému americké obrany proti mezikontinentálním střelám ve střední Evropě a tedy i od záměru vybudovat v České republice radarovou základnu, jež měla být součástí tohoto systému. Konkrétně se šetření zaměřilo na to, zda jsou lidé s rozhodnutím upustit od vybudování radarové stanice v ČR spokojeni či nespokojeni a jaké budou některé dopady tohoto rozhodnutí z hlediska bezpečnosti a dalšího mezinárodního postavení ČR i z pohledu celkové mezinárodní situace.

V rámci říjnového šetření CVVM byla dotázaným předložena baterie otázek zaměřených na vnímání americké zahraniční politiky a role USA v současném světě.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v listopadu 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V říjnu 2009 byly do pravidelného výzkumu Naše společnost opětovně zařazeny otázky mapující názory české veřejnosti na Lisabonskou smlouvu. Otázky se zaměřují jak na znalost pojmu Lisabonská smlouva, tak na informovanost o ní a zájem o dění ohledně smlouvy. Rovněž bylo zjišťováno, jak se jejím přijetím podle občanů změní postavení České republiky v rámci Evropské unie a zda má být smlouva naším státem přijata.