CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., do svého zářijového šetření zařadilo blok otázek, které mapovaly názory respondentů na KSČM. Některé z otázek byly položeny opakovaně - poprvé byly do šetření zařazeny před deseti lety, tj. v roce 1999.

V šetření realizovaném na konci září CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj.

V září 2009 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se vzdělávání. Byly zjišťovány názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a také mínění o rozvoji klíčových vlastností a dovedností na jednotlivých úrovních (primární, sekundární, terciární) vzdělávacího systému.

V zářijovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., postoje českých občanů k různým aspektům vzdělávání. Respondenti hodnotili vlastní dosažené vzdělání nebo různé faktory, které ovlivňují úroveň vzdělání, jako jsou například schopnosti, vzdělání rodičů či pohlaví. Dotázaní se vyjadřovali též k tomu, zda má každý člověk v České republice podle jejich názoru možnost dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména osmadvaceti čelných ústavních činitelů, mezi něž byli zařazeni prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních stran, ombudsman a předseda Ústavního soudu.

Součástí srpnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., byl blok otázek mapující postoje a mínění veřejnosti k vybraným tématům a otázkám týkajícím se oblasti vědy a výzkumu v České republice. Otázky první části bloku zjišťovaly, zda mají občané zájem o výsledky vědeckého bádání, zda je hodnotí jako dostupné obyčejným lidem a zda českou vědu staví na světovou úroveň.

Ve svém srpnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo vědě a výzkumu. Jednou z oblastí byla připravovaná reforma financování vědy. Lidé byli požádáni, aby se vyjádřili nejen k přidělování prostředků obecně, ale také k financování jednotlivých vědních oblastí reprezentovaných tzv. základním a aplikovaným výzkumem.

Přiložená zpráva přináší informace o obrazu Akademie věd ČR u české veřejnosti a to konkrétně z hlediska hodnocení důvěryhodnosti, užitečnosti a kvality jejího výzkumu. Současně se věnuje názorům na současný stav jejího financování a očekávání veřejnosti pro případ, že by došlo k plánovanému krácení prostředků ze státního rozpočtu.

Česká věda má u veřejnosti příznivý obraz, je považována za kvalitní a důležitou. Výrazně kritičtěji se však obyvatelé vyjadřují v otázkách jejího financování. S problematikou obeznámená část veřejnosti přitom hodnotí českou vědu, výzkum i Akademii věd lépe než ostatní, naléhavěji si uvědomuje problémy jejich současného finančního zabezpečení a výrazněji podporuje odpovědnost státu za další vývoj v těchto oblastech.

Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.