V květnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo v únoru 2009 důvěru českých občanů k vybraným mezinárodním organizacím, konkrétně Evropské unii (EU), Organizaci spojených národů (OSN) a Severoatlantické alianci (NATO) a dvěma dalším institucím, Evropské komisi a Evropskému parlamentu. Rovněž byla zkoumána spokojenost s členstvím v Evropské unii, OSN a NATO.

Ve svém březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo názory veřejnosti na to, do jaké míry různé instituce a skupiny obyvatel ovlivňují rozhodování politiků. Vliv přisuzovaný jednotlivým institucím nebo skupinám obyvatel byl měřen na sedmibodové škále, kde známka 1 znamená nejvyšší míru vlivu a známka 7 vliv vůbec žádný.

V rámci svého březnového i dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou současné světové finanční krize a jejích důsledků pro ČR, její ekonomiku i samotné občany. Šetření konkrétně zjišťovala, jak lidé hodnotí současnou ekonomickou situaci, zda se zajímají o dění okolo finanční krize, jaký dopad bude mít tato krize podle nich na ně samotné a jejich rodiny, čeho se v souvislosti s krizí obávají a jak hodnotí reakci na krizi ze strany české vlády.

V březnu 2009 byl do pravidelných výzkumů Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se cizinců v České republice. V rámci tohoto bloku byli obyvatelé naší země dotazováni, zda občané jiných národností, kteří se v posledních letech přistěhovali, představují problém. Rovněž byla zjišťována osobní zkušenost s cizinci, tedy zda nějaké cizí státní příslušníky respondenti znají, a pokud ano, z jakých zemí pocházejí, a také baterie otázek týkajících se argumentů, které jsou v diskusi o cizincích ve veřejné diskusi v České republice používány: obohacování české kultury, zvyšování nezaměstnanosti, nárůst kriminality, ale i řešení problému stárnutí populace nebo přispívání k rozvoji hospodářství.

Součástí dubnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo i několik otázek, které se týkaly vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka.

Téměř polovina dotázaných (49 %) vyjádřila souhlas s vyslovením nedůvěry vládě, naopak nesouhlas deklarovaly necelé dvě pětiny respondentů (39 %). Více než desetina (12 %) dotázaných nedokázala odpovědět a zvolila odpověď „neví“.

V dubnovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění zajímalo, jak lidé smýšlí o dostupnosti vybraných sociálních služeb a dalších aspektů sociální oblasti.

V rámci nabídnutých položek vyjádřili dotázaní největší spokojenost s možnostmi přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Naopak nejkritičtěji je hodnoceno zabezpečení ve stáří a podmínky života zdravotně postižených.

V rámci dubnového výzkumu CVVM zjišťovalo, jak lidé vnímají současnou ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V březnu 2009 CVVM zařadilo do svého výzkumu otázky zjišťující mínění obyvatel o dopadech světové finanční krize na ně samotné, na jejich pracoviště a na celou ekonomiku, přičemž stejné otázky byly zhruba ve stejné době položeny dotázaným také v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku. Ve stejném výzkumu byla respondentům položena i otázka, zda by lidé souhlasili či nesouhlasili s tím, aby domácí měnu nahradila společná evropská měna euro, podobně jako v příslušných výzkumech v Maďarsku a Polsku.

Ve svém dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo hodnocení členství České republiky v Evropské unii. Respondenti byli požádáni o zhodnocení kladných a záporných stránek členství ČR v Unii a rovněž o posouzení dopadu vstupu na vybrané oblasti veřejného života.

Oslovení nejčastěji souhlasili s názorem, že díky členství získali Češi lepší možnosti žít, studovat a pracovat v zemích EU.