Ve svém březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo vybraným aspektům pobytu cizinců na našem území. Většina dotázaných se domnívá, že by Česká republika měla přijímat uprchlíky pouze po splnění určitých podmínek. Za nejpřijatelnější důvod pro přijímání cizinců je respondenty v rámci nabídnutých možností považováno studium a sloučení rodiny.

Jak Češi pohlížejí na cizince? Této problematiky se dotknul březnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Většina oslovených je toho mínění, že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit naším zvyklostem. V další otázce, která se zajímala, jakým způsobem se lze nejlépe zbavit nálepky cizince, vybrala drtivá většina respondentů schopnost domluvit se česky a pracovat v České republice.

Na začátku března 2009 byly do pravidelného výzkumu veřejného mínění Naše společnost opakovaně zařazeny otázky týkající se Lisabonské smlouvy. V bloku věnovaném tomuto tématu bylo zjišťováno, zda lidé vědí, co pojem Lisabonská smlouva označuje, jak hodnotí svou informovanost o tomto tématu a nakolik se o dění ohledně smlouvy zajímají. Také bylo zkoumáno, zda by Lisabonská smlouva měla či neměla být schválena a jak by se podle názoru veřejnosti jejím přijetím změnilo postavení České republiky v rámci Evropské unie.

Do svého březnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

Otázce, jaké jednání je neslučitelné s výkonem politické funkce, se věnovalo březnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Většina dotázaných se domnívá, že vystupování politiků by mělo být hodnoceno přísněji než u ostatních lidí a že by politici měli být hodnoceni nejen podle výkonu své funkce, ale rovněž podle toho, jak se chovají v soukromí. Při posuzování vybraných prohřešků by lidé nejčastěji neodpustili trestný čin spojený s výkonem funkce.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Vedle spokojenosti se stavem demokracie byli respondenti tázáni zejména na přijatelnost nedemokratických alternativ současného politického systému.

Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 49 % dotázaných, 36 % záporně a 15 % nevědělo.

Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v březnu 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo na možnosti občanů ovlivňovat veřejné dění. Většina respondentů politikům vyčítá nezájem o názory obyčejných lidí a staví se za podporu referenda v otázkách změny důležitých zákonů. Na druhou stranu však dotázaní uznávají, že vládní rozhodnutí by měla být v první řadě záležitostí politiků.