V březnu 2009 byl do pravidelných výzkumů Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se cizinců v České republice. V rámci tohoto bloku byli obyvatelé naší země dotazováni, zda občané jiných národností, kteří se v posledních letech přistěhovali, představují problém. Rovněž byla zjišťována osobní zkušenost s cizinci, tedy zda nějaké cizí státní příslušníky respondenti znají, a pokud ano, z jakých zemí pocházejí, a také baterie otázek týkajících se argumentů, které jsou v diskusi o cizincích ve veřejné diskusi v České republice používány: obohacování české kultury, zvyšování nezaměstnanosti, nárůst kriminality, ale i řešení problému stárnutí populace nebo přispívání k rozvoji hospodářství.

Součástí dubnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo i několik otázek, které se týkaly vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka.

Téměř polovina dotázaných (49 %) vyjádřila souhlas s vyslovením nedůvěry vládě, naopak nesouhlas deklarovaly necelé dvě pětiny respondentů (39 %). Více než desetina (12 %) dotázaných nedokázala odpovědět a zvolila odpověď „neví“.

V dubnovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění zajímalo, jak lidé smýšlí o dostupnosti vybraných sociálních služeb a dalších aspektů sociální oblasti.

V rámci nabídnutých položek vyjádřili dotázaní největší spokojenost s možnostmi přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Naopak nejkritičtěji je hodnoceno zabezpečení ve stáří a podmínky života zdravotně postižených.

V rámci dubnového výzkumu CVVM zjišťovalo, jak lidé vnímají současnou ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V březnu 2009 CVVM zařadilo do svého výzkumu otázky zjišťující mínění obyvatel o dopadech světové finanční krize na ně samotné, na jejich pracoviště a na celou ekonomiku, přičemž stejné otázky byly zhruba ve stejné době položeny dotázaným také v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku. Ve stejném výzkumu byla respondentům položena i otázka, zda by lidé souhlasili či nesouhlasili s tím, aby domácí měnu nahradila společná evropská měna euro, podobně jako v příslušných výzkumech v Maďarsku a Polsku.

Ve svém dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo hodnocení členství České republiky v Evropské unii. Respondenti byli požádáni o zhodnocení kladných a záporných stránek členství ČR v Unii a rovněž o posouzení dopadu vstupu na vybrané oblasti veřejného života.

Oslovení nejčastěji souhlasili s názorem, že díky členství získali Češi lepší možnosti žít, studovat a pracovat v zemích EU.

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky mapující názory občanů ČR na vliv působení médií na rozhodování politiků. Respondenti byli dotazování, zda a jaký vliv mají na decizní sféru média obecně a též média vybraná. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

V rámci březového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili několik otázek týkajících se toho, jak lidé hodnotí zpravodajství vybraných českých médií z hlediska pravdivosti a úplnosti informací, jež poskytují.