Část březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se věnovala toleranci. Dotázaným byl předložen seznam různých skupin, z něhož měli vybrat ty, které by nechtěli za sousedy. Druhá otázka se pak dotazovala na stejné skupiny s tím, že respondenti měli posoudit, nakolik je dle jejich názoru k vybraným skupinám tolerantní společnost obecně. Jak vyplynulo z šetření, nejvíce lidem vadí mít za sousedy drogově závislé, lidi s kriminální minulostí a alkoholiky.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., se ve svém šetření realizovaném v březnu 2009 podrobněji věnovalo tématu politické kultury v České republice.

Podle výrazné většiny českých občanů (81 %) patří spory, problémy a aféry k životu a vyskytují se i v jiných demokraciích. Zároveň ale většina oslovených (82 %) vyjádřila názor, že tyto spory a aféry nám dělají ostudu před světem.

Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 46 % dotázaných, 40 % záporně a 14 % nevědělo.

Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v dubnu 2009 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V dubnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci březového výzkumu Naše společnost 2009 jsme respondentům položili dvě otázky, které se týkají plánovaného umístění radarové základny antibalistické obrany USA v České republice. Podobně jako v řadě předchozích šetření jsme sledovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Ve svém březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo vybraným aspektům pobytu cizinců na našem území. Většina dotázaných se domnívá, že by Česká republika měla přijímat uprchlíky pouze po splnění určitých podmínek. Za nejpřijatelnější důvod pro přijímání cizinců je respondenty v rámci nabídnutých možností považováno studium a sloučení rodiny.

Jak Češi pohlížejí na cizince? Této problematiky se dotknul březnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Většina oslovených je toho mínění, že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit naším zvyklostem. V další otázce, která se zajímala, jakým způsobem se lze nejlépe zbavit nálepky cizince, vybrala drtivá většina respondentů schopnost domluvit se česky a pracovat v České republice.

Na začátku března 2009 byly do pravidelného výzkumu veřejného mínění Naše společnost opakovaně zařazeny otázky týkající se Lisabonské smlouvy. V bloku věnovaném tomuto tématu bylo zjišťováno, zda lidé vědí, co pojem Lisabonská smlouva označuje, jak hodnotí svou informovanost o tomto tématu a nakolik se o dění ohledně smlouvy zajímají. Také bylo zkoumáno, zda by Lisabonská smlouva měla či neměla být schválena a jak by se podle názoru veřejnosti jejím přijetím změnilo postavení České republiky v rámci Evropské unie.

Do svého březnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.