V zářijovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., postoje českých občanů k různým aspektům vzdělávání. Respondenti hodnotili vlastní dosažené vzdělání nebo různé faktory, které ovlivňují úroveň vzdělání, jako jsou například schopnosti, vzdělání rodičů či pohlaví. Dotázaní se vyjadřovali též k tomu, zda má každý člověk v České republice podle jejich názoru možnost dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.

Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy) byla položena otázka „V říjnu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 54 % dotázaných, záporně 33 % a 13 % nevědělo.

Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Vašeho krajského zastupitelstva?“.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména osmadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v září 2008 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Do červnového výzkumu zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) otázku zjišťující, jakou prestiž mají vybraná povolání u české veřejnosti. Respondentům byl předložen seznam šestadvaceti nejrůznějších profesí, kterým měli dotázaní přiřadit určitý počet bodů od 1 do 99. Nejmenší počet bodů, 1 bod, znamenal, že si povolání váží nejméně, naopak 99 bodů vyjadřovalo nejvyšší prestiž daného povolání.

Výzkum se zaměřil na informovanost českých občanů o událostech Pražského jara, na jejich názory na míru podpory reformních myšlenek v tehdejší československé společnosti a na potvrzení či vyvrácení nejrozšířenějších, obecně sdílených definic průběhu a smyslu událostí počátku roku 1968. Respondenti byli tázáni i na to, jaký vliv přisuzují vybraným sociálním skupinám a institucím při zrodu Pražského jara a při vstupu vojsk Varšavské smlouvy.

V červnu 2008 CVVM zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí jednak materiální životní podmínky svých domácností, ale také ekonomickou situaci v naší zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma realizován též v Polsku, Maďarsku a Slovensku.

V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo postoj české veřejnosti k diplomatickému uznání nezávislého Kosova ze strany České republiky, o němž v květnu tohoto roku rozhodla Topolánkova vláda, a také mínění našich občanů o některých možných důsledcích jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku, pokud jde o stabilitu regionu a mezinárodní vztahy.

Červnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo názory českých občanů na úroveň nezaměstnanosti v ČR. Respondenti dále také hodnotili situaci na pracovním trhu v místě bydliště a též nás zajímalo, jak by postupovali při hledání nové pracovní pozice v případě nezaměstnanosti.