V rámci březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, se několik otázek zajímalo o obavy spojené s hypotetickou situací, kdy by se sám dotázaný ocitl ve vězení. Respondenti byli jednak dotázáni na finanční částku, kterou by byli ochotni vydat za vyhnutí se ročnímu uvěznění v situaci, kdy by toto bylo legální. Další otázky pak zjišťovaly, co by pro lidi v celém procesu od obvinění, přes uvěznění, až po návrat zpět do života znamenalo největší zátěž, z čeho by měli největší obavy.

Ve svém březnovém šetření kladlo CVVM otázky týkající se samotných průzkumů veřejného mínění. Respondenti v jejich rámci vyjadřovali svůj zájem o tyto průzkumy, subjektivně hodnotili vliv výzkumů na utváření svých názorů a to, zda šetření odrážejí názory a postoje veřejnosti přesně nebo zkresleně. Dotazovaní dále sdělovali, jakými tématy by se podle nich měl výzkum veřejného mínění zabývat.

V březnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl zařazen blok otázek související s tématem politické kultury. Občané v něm vyjadřovali své postoje k aférám v politickém a veřejném životě, hodnotili politickou kulturu a morálku veřejně činných lidí a také vyslovovali své mínění o tom, kdo nebo co má rozhodující vliv na chování politiků.

V březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zaměřilo na problematiku lidského soužití. Respondentům byla předložena baterie obsahující 14 položek resp. 14 různých skupin lidí. Z tohoto seznamu pak dotázaní vybírali ty skupiny osob, které by si nepřáli mít za sousedy a dále též hodnotili, zda je podle jejich názoru česká společnost k těmto skupinám lidí tolerantní.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazování se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky, zda by se cizinci dlouhodobě žijící v ČR měli přizpůsobovat našim životním zvyklostem, jestli jejich přítomnost představuje problém a jak by se mělo přistupovat k jejich zaměstnávání.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v dubnu 2008 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V dubnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Vedle spokojenosti se stavem demokracie byli respondenti tázáni zejména na přijatelnost nedemokratických alternativ současného politického systému.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

V březnu 2008 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti. Češi hodnotili 24 různých druhů pomocí desetibodové škály, kde 1 znamenala, že toto chování pro ně není přijatelné nikdy a naopak 10 vyjadřovala, že daný druh chování je pro ně přijatelný kdykoliv. Největší podíl českých občanů je schopen akceptovat líbání se na veřejnosti, naopak nejkritičtější je česká veřejnost k řízení pod vlivem alkoholu.