V prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění respondenti hodnotili činnost vybraných politických institucí a stran. Měli je přitom známkovat jako ve škole – jednička tedy byla nejlepší a pětka nejhorší ocenění. Do hodnocení byly zařazeni ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Strana zelených, prezident, vláda, poslanecká sněmovna, senát, předseda vlády, předseda poslanecké sněmovny, předseda senátu a veřejný ochránce práv.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména čtyřiadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu.

Prosincové šetření CVVM se věnovalo dvěma otázkám v souvislosti se záměrem umístit na českém území radarovou stanici, která by byla součástí systému antibalistické obrany USA. Výzkum zjišťoval postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Plánování uzavření sňatku a hodnocení výroků týkajících se partnerského a manželského soužití bylo předmětem šetření, které Centrum pro výzkum veřejného mínění realizovalo v listopadu 2007. Celkově je možné konstatovat, že čeští občané jsou k partnerskému soužití jako takovému poměrně benevolentní. Ovšem v momentě, kdy do věci vstoupí otázky spojené s výchovou a péčí o děti, začíná mezi Čechy převládat postoj upřednostňující uzavření sňatku.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v prosinci 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V listopadovém šetření se CVVM věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. Zjišťovány byly názory na platnost dekretů a zda by měly platit i nadále. S platností Benešových dekretů úzce souvisela otázka týkající se spravedlnosti odsunu sudetských Němců. Dále se výzkum zajímal, jak občané hodnotí vliv Benešových dekretů na vztahy s nejbližšími zahraničními sousedy ČR.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky zjišťující, jak česká veřejnost vnímá Výdaje státu na sociální politiku obecně i v dílčích oblastech, jako jsou např. důchody, zdravotní péče nebo dávky v nezaměstnanosti. Občané ve výzkumu hodnotili i to, jak se vláda stará o jejich sociální situaci. Zpráva obsahuje též časové srovnání dat a jejich třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

V listopadu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. zkoumalo, do jaké míry se podle názorů obyvatel České republiky vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi. Respondenti se rovněž měli vyjádřit, zda souhlasí nebo nesouhlasí s uplatňováním konkrétních opatření v rodinné politice státu - kupř. s podporou pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi či s novomanželskými půjčkami.

V prosincovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V průběhu září a října byly respondentům v České republice, v Maďarsku a na Slovensku položeny dvě otázky zjišťující, zda lidé při nakupování potravin kontrolují údaje o datu jejich spotřeby a informace o jejich složení.