V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo problematice postavení prezidenta v politickém systému České republiky. Šetření zjišťovalo názory občanů na jednotlivé ústavní pravomoci prezidenta – na jeho postavení vůči vládě a na jeho roli při jejím jmenování, na možnost rozpouštět Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR a vypisovat nové volby, na existenci a podobu práva veta, na roli prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu a na postavení prezidenta v oblasti zahraniční politiky země.

Vzhledem k nadcházející volbě prezidenta republiky se pravidelný lednový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění zabýval i otázkou hodnocení prezidentských kandidátů Václava Klause a Jana Švejnara. Respondentům byla položena otázka, v níž měli u každé z těchto dvou osobností zvlášť vyjádřit názor, zda by ji chtěli nebo nechtěli v příštím funkčním období vidět jako prezidenta České republiky.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v lednu 2008 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

Prosincové šetření CVVM se věnovalo některým aspektům bezpečnosti České republiky. Konkrétně obsahovalo otázky z oblasti vnitřní bezpečnosti zjišťující, zda česká veřejnost spatřuje rizika v působení vybraných skupin na území našeho státu. Dále byla věnována pozornost tomu, které země jsou vnímány jako bezpečnostní hrozba pro ČR.

V prosinci 2007 pokládalo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky mapující názory veřejnosti na situaci ve zdravotnické oblasti. Zajímala nás nejen spokojenost Čechů se zdravotnickým systémem a kvalitou lékařské péče, ale též jsme zjišťovali názory občanů na některé konkrétní aspekty zdravotnictví (např. vztahy mezi lékaři a pacienty, financování veřejného zdravotnictví, dostupnost lékařské péče apod.

V lednovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V prosincovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“. Kromě výsledků posledního šetření nabízí zpráva též časové srovnání.

Začátkem tohoto roku uplynulo 15 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí ve svém listopadovém výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jaké měli obyvatelé České republiky postoje k rozdělení v době rozdělení, a zda tento krok v současnosti vnímají jako správný nebo špatný. Také byla položena otázka, jak občané hodnotí současné vztahy mezi Čechy a Slováky ve srovnání s dobou před rozdělením.

Ve svém pravidelném prosincovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění více zaměřilo na otázky spojené s rozdělením Československa. V šetření bylo zkoumáno, nakolik téma rozdělení federace rezonuje ve společnosti. Respondentům byly položeny otázky, zda považují rozdělení za stále živé a současné téma, zda by se i nadále měla vést diskuse o příčinách rozdělení a zda je důležité, aby se rozdělení federace připomínalo jako významná událost českých dějin.

Prosincový výzkum Naše společnost se věnoval hlubší reflexi rozdělení Československa. Byly zjišťovány pocity, se kterými je tato událost v mysli lidí spojena a to, jak občané České republiky hodnotí předložené výroky o příčinách rozpadu federace. Byla také zařazena otázka, zda rozdělení Československa bylo podle mínění veřejnosti nutné či nikoliv.