V březnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci svého výzkumu CVVM pravidelně zjišťuje spokojenost občanů s vybranými oblastmi života.

Respondenti byli dotazováni jak na hodnocení situace a naléhavost jejího řešení, tak i na odhad předpokládané změny v nadcházejícím roce. Jednotlivé otázky byly postupně pokládány v prosincovém, lednovém a únorovém šetření. V prosinci se jednalo o otázku týkající se spokojenosti s vybranými oblastmi života, v lednu byli respondenti dotázáni na odhad vývoje v nastávajícím roce a únorový výzkum se zajímal, nakolik jsou jednotlivá témata pro dotázané naléhavá.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému.

V lednovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťoval postoje obyvatel k členství České republiky v NATO a k některým otázkám spojeným s tímto členstvím a s obranou státu.

Lednové i únorové šetření CVVM se věnovalo několika otázkám v souvislosti se záměrem umístit na českém území radarovou stanici, která by byla součástí systému antibalistické obrany USA. Výzkumy zjišťovaly postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V lednu 2008 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zaměřilo na hodnocení prezidentského úřadu v širším kontextu. Součástí tohoto bloku otázek bylo i hodnocení dosavadního působení Václava Klause v prezidentském úřadě. Tato otázka je do pravidelných výzkumů Naše společnost zařazována od roku 2004.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v únoru 2008 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.

V únorovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo problematice postavení prezidenta v politickém systému České republiky. Šetření zjišťovalo názory občanů na jednotlivé ústavní pravomoci prezidenta – na jeho postavení vůči vládě a na jeho roli při jejím jmenování, na možnost rozpouštět Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR a vypisovat nové volby, na existenci a podobu práva veta, na roli prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu a na postavení prezidenta v oblasti zahraniční politiky země.