V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika značky a identifikace s ní. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o podílech lidí, kteří mají v oblibě nějakou značku piva, o jejich věrnosti oblíbeným značkám a ochotě vyzkoušet neznámou na úkor značky dobře známé. Pozornost je věnována také lokálnímu aspektu preference značky a vývoji vybraných ukazatelů od roku 2004.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika image piva v české společnosti. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o obecném vztahu Čechů k pivu, o vnímání jeho prestiže jako nápoje vhodného či nevhodného pro různé situace a o příležitostech, při kterých je pivo v České republice nejčastěji konzumováno.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v říjnu 2007 mapovalo, jaký vztah mají čeští občané ke státním svátkům. Naprostá většina Čechů (více jak tři čtvrtiny) je přesvědčena, že je důležité připomínat si jejich význam. Tisková informace též obsahuje přehled toho, které svátky Češi slaví a které nikoli.

Součástí říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly též otázky zjišťující důvěru české veřejnosti k parlamentním stranám a její názory na vybrané aktivity těchto stran. Výzkum se pak šířeji zaměřil také na mínění občanů o politických stranách obecně. Součástí zprávy je časové srovnání u vybraných otázek a třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v říjnu 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna...

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v říjnu 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V říjnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se v zářijovém výzkumu zajímalo, jak čeští občané hodnotí kvalitu výuky na všech úrovních školního vzdělávání. Součástí tiskové informace je též časové srovnání aktuálních výsledků s údaji získanými v předchozích šetřeních. Dále Češi posuzovali, které z uvedených vlastností (znalosti, samostatnost, sebedůvěra, orientace ve společnosti, kázeň, morální hodnoty) dokáží jednotlivé typy škol rozvíjet.

V zářijovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., postoje českých občanů k různým aspektům vzdělávání. Respondenti hodnotili vlastní dosažené vzdělání nebo různé faktory, které ovlivňují úroveň vzdělání. Dotázaní se vyjadřovali též k tomu, zda má každý člověk v ČR možnost dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména pětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu.