Listopadové šetření CVVM se věnovalo dvěma otázkám v souvislosti se záměrem umístit na českém území radarovou stanici, která by byla součástí systému antibalistické obrany USA. Výzkum zjišťoval postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Postoje občanů související s českou historií mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém říjnovém šetření. Nejdříve nás zajímalo, koho Češi považují za největší českou osobnost a dále také, kterou z uvedených historických epoch by označili za vrcholné období našich dějin. Podobně pak v souvislosti s 20. stoletím měli respondenti jmenovat tři události od konce první světové války, které jsou v jejich očích pro český národ nejvýznamnější.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v listopadovém šetření zkoumalo názory obyvatel na rozdělení vybraných činností v rodině v závislosti na pohlaví. Další otázky mapovaly, co česká veřejnost považuje za ukazatele úspěšnosti u mužů a u žen. Mezi ukazatele byly zařazeny položky: dosažení významného postavení v zaměstnání, zajištění harmonické rodiny a sladění pracovních a rodinných povinností.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v listopadu 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V listopadovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají srovnáním současnosti a situace před listopadem 1989. Lidé porovnávali tehdejší a dnešní situaci ze svého osobního hlediska celkově i v řadě konkrétních dílčích aspektů a vyjadřovali se k otázce, zda změna společenského systému v roce 1989 stála za to. Zpráva obsahuje i časové srovnání s předchozími výzkumy.

Říjnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak občané ČR pohlíží na finanční situaci svých domácností. Z tohoto hlediska měli především hodnotit, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy, ale také vyjadřovali subjektivní pocit chudoby. Dále nás zajímalo, které z uvedených potřeb jim jejich výše příjmu umožňuje uspokojit a které nikoli.

Do říjnového výzkumu CVVM byla zařazena baterie dotazů, zaměřených především na postoje obyvatel k obecným ekonomickým otázkám, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Respondenti byli postupně konfrontováni s 9 dvojicemi protikladných výroků a jejich úkolem bylo přiklonit se k některému z každé dvojice, případně zvolit neutrální středovou variantu.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., v říjnovém šetření zjišťovalo, jak česká veřejnost smýšlí o důvodech, které vedou jednotlivce ke vstupu do politické strany. Výzkum se zabýval nejen pomyslným žebříčkem důležitosti těchto důvodů, ale též jejich hodnocením. Reprezentantky a reprezentanti vzorku populace dále odpovídali na otázku, zda někdy uvažovali o vstupu do politické strany.

V rámci dlouhodobého projektu zkoumání fenoménu piva v české společnosti byla v září 2007 sledována také problematika jeho konzumace. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o podílu lidí, kteří pivo pijí, a o jimi uváděném průměrném množství a frekvenci konzumace. Pozornost je věnována také rozdílům mezi podskupinami obyvatel a vývoji těchto aspektů v české společnosti od roku 2004.