V březnu i dubnu CVVM pokládalo dotázaným několik otázek souvisejících se záměrem umístit na českém území radarovou stanici antibalistické obrany USA. Podobně jako v předchozích šetřeních oba výzkumy zjišťovaly aktuální postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V dubnu 2008 Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí členství České republiky v Evropské unii. Kromě samotné spokojenosti se členstvím Češi vyjadřovali míru vlastní hrdosti na to, že jsou občany Evropské unie a zajímaly nás také názory ohledně přínosů a nevýhod, které s sebou členství v této instituci přináší.

Do svého dubnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kterého se naše země ujme v první polovině příštího roku. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví.

V rámci březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, se několik otázek zajímalo o obavy spojené s hypotetickou situací, kdy by se sám dotázaný ocitl ve vězení. Respondenti byli jednak dotázáni na finanční částku, kterou by byli ochotni vydat za vyhnutí se ročnímu uvěznění v situaci, kdy by toto bylo legální. Další otázky pak zjišťovaly, co by pro lidi v celém procesu od obvinění, přes uvěznění, až po návrat zpět do života znamenalo největší zátěž, z čeho by měli největší obavy.

Ve svém březnovém šetření kladlo CVVM otázky týkající se samotných průzkumů veřejného mínění. Respondenti v jejich rámci vyjadřovali svůj zájem o tyto průzkumy, subjektivně hodnotili vliv výzkumů na utváření svých názorů a to, zda šetření odrážejí názory a postoje veřejnosti přesně nebo zkresleně. Dotazovaní dále sdělovali, jakými tématy by se podle nich měl výzkum veřejného mínění zabývat.

V březnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl zařazen blok otázek související s tématem politické kultury. Občané v něm vyjadřovali své postoje k aférám v politickém a veřejném životě, hodnotili politickou kulturu a morálku veřejně činných lidí a také vyslovovali své mínění o tom, kdo nebo co má rozhodující vliv na chování politiků.

V březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zaměřilo na problematiku lidského soužití. Respondentům byla předložena baterie obsahující 14 položek resp. 14 různých skupin lidí. Z tohoto seznamu pak dotázaní vybírali ty skupiny osob, které by si nepřáli mít za sousedy a dále též hodnotili, zda je podle jejich názoru česká společnost k těmto skupinám lidí tolerantní.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazování se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky, zda by se cizinci dlouhodobě žijící v ČR měli přizpůsobovat našim životním zvyklostem, jestli jejich přítomnost představuje problém a jak by se mělo přistupovat k jejich zaměstnávání.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v dubnu 2008 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V dubnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.