V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v září 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2018 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností žáků a studentů.

V šetření realizovaném v září 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V květnu 2018 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen mimořádný blok otázek věnovaných problematice spotřeby a úspor energie a vody v domácnostech. Výzkum zjišťoval, zda lidé mají přehled o nákladech na spotřebu energií, tepla a vody ve svých domácnostech, zda tyto náklady hradí snadno, nebo obtížně, zda se zajímají o technologie pro hospodárnější nakládání s energií, teplem či vodou, zda do takových technologií v posledních pěti letech investovali, případně zda o tom alespoň uvažují, zda někdy čerpali dotace z programů na podporu zavádění těchto technologií v domácnostech a zda se při nákupu spotřebičů rozhodují s ohledem na jejich energetickou třídu.

V květnu 2018 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice  jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

Stejně jako v předchozích letech byl v květnu 2018 výzkum Naše společnost rozšířen o některé speciální otázky týkající se tématu energetiky. Výzkum zaprvé zjišťoval zájem o energetickou politiku České republiky a její hodnocení. Dále se výzkum zabýval tím, jak se bude do budoucna vyvíjet spotřeba elektrické energie u nás a zda je či není možné nahradit výrobu elektrické energie z klasických zdrojů alternativními zdroji.

V rámci červnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícím pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“

Do červnového výzkumu CVVM Naše společnost, ve kterém jsme se mimo jiné zabývali problematikou plýtvání potravinami, jsme zařadili také několik otázek týkajících se informovanosti a názorů české veřejnosti o bezlepkové dietě.

V rámci svého červnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.

V červnovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a jaké jsou jejich nákupní a spotřební návyky spojené s potravinami. Dotázaní se dále vyjadřovali k důvodům, které jsou podle jejich názoru pádné k omezení plýtvání potravinami a také kdo podle nich nejvíce usiluje o snižování plýtvání potravinami v ČR. Dále nás zajímalo, kdo má, podle respondentů, největší podíl na celkovém množství vyhozených potravin. Další část tohoto bloku otázek se zaměřovala na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a Spotřebujte do…“.