Sociální politika

V listopadu 2016 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření jako každý rok blok otázek týkajících se sociální politiky.

V listopadovém výzkumu byla zjišťována priorita, kterou by podle respondentů měly mít jednotlivé oblasti sociální politiky při financování ze státního rozpočtu. V tomto případě měli respondenti z deseti vybraných oblastí sestavit pořadí, přičemž na první místo měli zařadit tu, kterou považují za nejdůležitější, a na desáté místo umístit tu, kterou považují za nejméně důležitou.

V rámci listopadového výzkumu CVVM SOU AV ČR v.v.i., dotazovalo občany České republiky na téma finančního zajištění ve stáří. Otázky byly zaměřeny nejen na subjektivní obavu z budoucího nedostatku ekonomických zdrojů či důvěru v zaopatření státem, ale také na faktickou přípravu v podobě investic a úspor. Výsledky naznačují, že ekonomické prosperita země v posledních měsících se promítla i do optimismu české populace vzhledem k očekávanému penzijnímu věku. Přesto je alarmující malý podíl lidí se špatnou životní úrovní, kteří nespoří na stáří.

V listopadu 2016 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice. Nejprve dotázaní hodnotili, zda jsou ve stávajícím systému potřebné změny, nebo nejsou. Dále se respondenti vyjadřovali, která vybraná opatření by v rámci důchodového systému podpořili a která by naopak zamítli. V poslední otázce hodnotili, do jaké míry si myslí, že peníze na sociálním pojištění pokrývají výdaje v důchodovém systému.

V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly respondentům předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení týkajících se rozporu mezi principem solidarity a zásluhovosti v důchodovém systému, toho, zda by se o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku měl postarat stát, nebo sami občané, a toho, zda je důchodový systém ve své stávající podobě spravedlivý, či nespravedlivý.

V listopadu 2016 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky. Otázky zjišťovaly názorové rozložení české veřejnosti ve vztahu k zapojení státu a samotných občanů do financování sféry sociální politiky. Další otázky se soustředili na to, zda je současné rozložení této odpovědnosti rozděleno rovnoměrně či nadměrně zatěžuje stát či naopak občana samotného. V neposlední řadě nás zajímal i názor na spravedlivé rozdělování dávek a zneužívání systému sociálního zabezpečení.

V rámci únorového šetření zařadilo CVVM i otázky týkající se sociální politiky rodin. Respondenti hodnotili celkový postup vlády v případě sociální situace rodin s dětmi. Dále hodnotili opatření spojená se sociální politikou rodin.

V listopadu 2015 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření jako každý rok blok otázek týkajících se sociální politiky. V rámci tohoto bloku jsme se ptali na to, v jaké míře je podle občanů České republiky zajištěno sociální zabezpečení v jednotlivých oblastech i na hodnocení úrovně sociální politiky celkově. Zároveň jsme do výzkumu zařadili blok otázek zjišťující, v jakých oblastech by se měly navýšit či snížit finanční prostředky z veřejných zdrojů s cílem ukotvit oblast sociálních politik v rámci hodnocení výdajů státního rozpočtu.

V listopadu 2015 byly do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky. Nejprve jsme zkoumali názory na to, do jaké míry by mělo být sociální zabezpečení zajištěno státem, na jaké úrovni sociální zabezpečení podle respondentů je a zda by měly být sociální dávky plošné, nebo určené jen některým skupinám společnosti. Dále jsme se ptali, jak se vláda stará o sociální situaci občanů a jak se o svou sociální situaci starají sami občané. Výzkum se rovněž zabýval hodnocením, zda a nakolik podle mínění veřejnosti u nás dochází ke zneužívání systému sociálního zabezpečení.

Do listopadového šetření CVVM se dostalo téma týkající se důchodového systému – jeho fungování a funkčnosti. Série otázek, na něž byli respondenti dotázáni, se týkala jejich vnímání důchodového systému a jeho možných změn, přičemž občané měli zhodnotit, zda je podle nich v současné době vhodné měnit důchodový systém, jakým způsobem by to podle nich mělo případně být a zda mají představu o objemu finančních prostředků, které v důchodovém systému cirkulují, konkrétně zda objem vybraných financí pokryje výdaje, které je nutné vynaložit na důchody.