Sociální politika

V rámci únorového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkající se sociální politiky rodin. Respondenti hodnotili celkový postup vlády v případě sociální situace rodin s dětmi a dále se vyjadřovali ke konkrétním opatřením spojenými s rodinnou politikou.

Téměř tři pětiny (59 %) respondentů považují starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za přiměřenou, více než čtvrtina (28 %) ji vnímá jako nedostatečnou.

Starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi je v současnosti hodnocena nejlépe od roku 2004, kdy byla tato otázka pokládána poprvé.

Přibližně devět z deseti Čechů souhlasí s tím, aby byla zavedena pružná pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky pro rodiče s malými dětmi a aby byla provozována družina u každé základní školy. Nejméně dotázaní souhlasí se zavedením plošných přídavků na děti (56 % souhlasí, 36 % nesouhlasí).

V prosinci 2019 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice.

Nejprve dotázaní hodnotili potřebu změny důchodového systému. Dále se respondenti vyjadřovali, která vybraná opatření by v rámci důchodového systému podpořili a která by naopak zamítli. V poslední otázce hodnotili, do jaké míry si myslí, že peníze na sociálním pojištění pokrývají výdaje v důchodovém systému.

V rámci svého prosincového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly respondentům předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení vyjadřujících obecné postoje k různým charakteristikám důchodového systému.

V prosinci 2019 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření blok otázek týkajících se sociální politiky. V rámci tohoto bloku jsme se ptali na to, v jaké míře je podle občanů České republiky zajištěno sociální zabezpečení v jednotlivých oblastech i na hodnocení úrovně sociální politiky celkově. Zároveň jsme do výzkumu zařadili blok otázek zjišťující, v jakých oblastech by se měly navýšit či snížit finanční prostředky z veřejných zdrojů s cílem ukotvit oblast sociálních politik v rámci hodnocení výdajů státního rozpočtu.

V rámci prosincového výzkumu CVVM SOU AV ČR v.v.i., dotazovalo občany České republiky na téma finančního zajištění ve stáří. Otázky byly zaměřeny nejen na subjektivní obavu z budoucího nedostatku ekonomických zdrojů či důvěru v zaopatření státem, ale také na faktickou přípravu v podobě investic a úspor.

V prosinci 2019 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky.

Otázky zjišťovaly názorové rozložení české veřejnosti na rozdělení odpovědnosti za sociální zabezpečení mezi občany a stát, na spravedlivost či rovnoměrnost systému sociálního zabezpečení a na míru štědrosti tohoto systému. Další otázky zjišťovaly názory na to, jakou váhu přikládá vláda péči o sociální situaci občanů, či jakou váhu ji přikládají sami občané. V neposlední řadě nás zajímal i názor na zneužívání systému sociálního zabezpečení.

V rámci únorového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkající se sociální politiky rodin. Respondenti hodnotili celkový postup vlády v případě sociální situace rodin s dětmi a dále se vyjadřovali ke konkrétním opatřením spojenými s rodinnou politikou a k otázce zavedení obědů zdarma.

V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly respondentům předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení týkajících se rozporu mezi principem solidarity a zásluhovosti v důchodovém systému, toho, zda by se o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku měl postarat stát, nebo sami občané, a toho, zda je důchodový systém ve své stávající podobě spravedlivý, či nespravedlivý.

V rámci listopadového výzkumu CVVM SOU AV ČR v.v.i., dotazovalo občany České republiky na téma finančního zajištění ve stáří. Otázky byly zaměřeny nejen na subjektivní obavu z budoucího nedostatku ekonomických zdrojů či důvěru v zaopatření státem, ale také na faktickou přípravu v podobě investic a úspor. Výsledky naznačují, že ekonomické prosperita země v posledních měsících se promítla i do optimismu české populace vzhledem k očekávanému penzijnímu věku. Přesto je alarmující malý podíl lidí se špatnou životní úrovní, kteří nespoří na stáří.

V listopadu 2018 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice.

Nejprve dotázaní hodnotili potřebu změny důchodového systému. Dále se respondenti vyjadřovali, která vybraná opatření by v rámci důchodového systému podpořili a která by naopak zamítli. V poslední otázce hodnotili, do jaké míry si myslí, že peníze na sociálním pojištění pokrývají výdaje v důchodovém systému.