Sociální politika

V listopadu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. zkoumalo, do jaké míry se podle názorů obyvatel České republiky vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi. Respondenti se rovněž měli vyjádřit, zda souhlasí nebo nesouhlasí s uplatňováním konkrétních opatření v rodinné politice státu - kupř. s podporou pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi či s novomanželskými půjčkami.

Přes 80 % dotázaných vyjádřilo souhlas s podporou pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi, s novomanželskými půjčkami a snížením daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi. Mezi 70 - 80 % pak byla podpora v případě prodloužení mateřské dovolené s pobíráním 69 % platu, společné zdanění manželů, zvýšení přídavků na děti a provozování družin při každé základní škole.

Výdaje státu na sociální politiku obecně i v dílčích oblastech jsou hodnoceny spíše jako nízké než naopak vysoké. Výjimku v tomto ohledu představují dávky v nezaměstnanosti, kde podíl občanů hodnotících výdaje státu jako nízké (26 %) je o něco menší než podíl těch, kdo tyto výdaje považují za vysoké (29 %) nebo za odpovídající (33 %). Podle 42 % dotázaných se vláda o sociální situaci občanů stará přiměřeným způsobem, zatímco podle 45 % respondentů je starostlivost vlády nedostatečná a 7 % ji naopak vnímá jako přílišnou.

V české společnosti je rozšířený názor o potřebnosti reforem v různých oblastech. Nejsilnější je v oblasti bydlení a zdravotnictví, avšak převládající rovněž v oblasti důchodů, sociálních dávek a daní: 65-70% dotázaných se přiklonilo v březnovém šetření k názoru, že Česká republika potřebuje v uvedených oblastech zásadní reformy. V odpovědích na konkrétní záležitosti však převládá důraz na posílení sociálních opatření.

Devět z deseti obyvatel (89 %) České republiky by podpořilo vyplácení mezd lidem, kteří se starají o staré či postižené rodinné příslušníky ve vlastní domácnosti. 84 % respondentů se rovněž domnívá, že stát by měl finančně podporovat podniky, které vytvářejí nová pracovní místa. Sedm z deseti Čechů (70 %) by souhlasilo s tím, aby nebyli podporováni nezaměstnaní, kteří nevezmou i méně placenou práci.

Výdaje státu na sociální politiku celkem i v dílčích oblastech jsou hodnoceny vždy spíše jako nízké než vysoké. S výjimkou dávek v nezaměstnanosti, kde podíl respondentů hodnotících výdaje státu jako nízké (36 %) nepřevyšoval podíl těch, kdo tyto výdaje považují za odpovídající (38 %), relativně nejčetnější odpověď vždy představovalo hodnocení, že v dané oblasti jsou výdaje státu nízké.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující názory na zavádění či uplatňování opatření, která by se dala obecně nazvat propopulační. Téměř všechna opatření získala v součtu variant odpovědí „rozhodně pro“ a spíše pro“ nadpoloviční podporu dotázaných.

Jen podle 29 % dotázaných se vláda o sociální situaci občanů stará přiměřeným způsobem, zatímco podle dvou třetin (65 %) respondentů je starostlivost vlády nedostatečná a 4 % ji naopak vnímají jako přílišnou. Názory na sociální péči vlády o rodiny s dětmi pak vyznívají ještě o něco méně příznivě, když za přiměřenou ji označila jen necelá čtvrtina (24 %) oslovených, 71 % se o ní vyjádřilo jako o nedostatečné a 2 % ji mají za přehnanou.

Ze sedmi sledovaných sociálních podmínek hodnotila většina dotázaných jako dobrou situaci v přístupu ke vzdělání (80 %) a ke zdravotní péči (68 %). Oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených a zejména finanční možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu byly hodnoceny velmi kriticky. Z dosavadních šetření je patrná m.

Většina dotázaných hodnotí dobře přístup ke vzdělání (71 %) a ke zdravotní péči (66 %). Ostatní zkoumané oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených, možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu ale posuzují velmi kriticky. Jednoznačně nejlépe spatřují dotázaní životní podmínky úředníků a podnikatelů (78 %, resp.