Ostatní

V prosincovém šetření CVVM zjišťovalo, zda lidé hledí do budoucnosti své, republiky, Evropy a celého lidstva s optimismem či pesimismem. Dále jsme se dotazovali na pocit bezpečí, a to v rámci celé ČR a v místě bydliště, a zároveň jsme se ptali na spokojenost s prací policie. V souvislosti s pocitem bezpečí dotázaní posuzovali, jak velkou hrozbu představuje působení vybraných skupin na území ČR. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení určitými skutečnostmi přesahujícími rámec republiky, jako je válka, epidemie, přírodní katastrofy a surovinová či ekonomická krize.

V prosinci 2017 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci.

V prosinci 2017 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.

CVVM v rámci výzkumného programu „Paměť v digitálním věku“ podpořeného Strategií Akademie věd AV21 přeložilo do anglického jazyka několik tiskových zpráv z prvního pololetí letošního roku, s cílem poskytnout výsledná zjištění nejenom česky mluvícím zájemcům. Anglické zprávy jsou dostupné u již dříve publikovaných anotací.

Plýtvání potravinami je významným sociálním, ekologickým a ekonomickým problémem současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Diskusní skupiny byly realizovány s úmyslem prohloubit poznání této problematiky z pohledu mladé generace ve věku 15 - 18 let.

V rámci zářijového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající po roční zkušenosti postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným loňskou novelou zákona o českém školství. Podobná baterie byla položena v minulém roce, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. Oproti minulému roku byla baterie rozšířena o položky zjišťují názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední roční předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na státní maturity a placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2017 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem a hodnocení toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty.

V květnu 2017 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky, jež se týkaly tzv. obratu v energetice (Energiewende) v sousedním Německu. Výzkum se kromě jiného zabýval tím, zda čeští občané o tom již někdy slyšeli a zda změnu přístupu k energetice v Německu pokládají za správnou či nesprávnou. Těch, kdo o obratu v německé energetice již slyšeli, se výzkum ptal dále na to, jak úspěšně se daří naplňovat stanovéné cíle této politiky a zda německý obrat v energetice bude mít nějaký vliv na využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti o téma geneticky modifikovaných potravin zajímají. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.