Politické

Začátkem příštího roku uplyne 20 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států.

Začátkem příštího roku uplyne 20 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., ve svém pravidelném výzkumu v listopadu 2012 názory veřejnosti ohledně rozdělení Československa. Tato tisková zpráva obsahuje časové srovnání tří pravidelně pokládaných otázek týkajících se této problematiky.

V rámci výzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i, uskutečnilo počátkem listopadu, byla respondentům předložena řada otázek, které se vztahují k rozdělení bývalé česko-slovenské federace a k zániku Československa, od něhož zanedlouho uplyne dvacet let. V šetření byly respondentům kromě jiného položeny otázky, co bylo podle nich příčinou rozdělení Československa, zda by se o příčinách této události mělo i nadále diskutovat, zda se rozdělení Československa má nebo nemá připomínat jako významná událost českých dějin, zda podle nich bylo či nebylo rozdělení Československa nutné, s jakými pocity mají osobně spojen zánik Československa a vznik samostatné České republiky a jak se osobně dívají na Slováky jako národ z hlediska blízkosti či naopak vzdálenosti v porovnání s jinými evropskými národy.

CVVM do svého listopadového šetření zařadilo otázky týkající se dvacetiletého výročí rozdělení Československa a vzniku samostatného českého státu. Ptali jsme se také na dnešní vztah Čechů k životu na Slovensku. Zjišťovali jsme jednak zájem Čechů o různé oblasti života na Slovensku, jednak jejich názor na množství informací, jež jsou v České republice o životě na Slovensku k dispozici. Ve srovnání s jinými oblastmi Čechy nejvíce zajímá život běžných lidí na Slovensku, informací o něm ale nemají dostatek.

V rámci listopadového šetření CVVM byla zjišťována podpora jednotlivým prezidenstkým kandidátům. V tiskové zprávě jsou publikovány tři odlišné typy informací: deklarovaná volební účast v přímé volbě prezidenta, volební rozhodování těch, kteří se voleb zúčastní a pevnost rozhodnutí volit konkrétního kandidáta.

V šetření realizovaném v listopadu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

V říjnu CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.  Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 byl pak výběr doplněn o některé další státy významné v globálním kontextu.

Součástí zářijového šetření CVVM bylo několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů a na jejich názory na to, proč lidé vstupují do politických stran.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím.
Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Do svého zářijového šetření CVVM zařadilo otázku zjišťující názor na roli církví ve společnosti a širší blok otázek týkajících se tématu navrácení církevního majetku. Předkládaná obsáhlejší tisková zpráva na jednu stranu přináší obecnou informaci o tom, nakolik se občané zajímají o problematiku navrácení církevního majetku a do jaké míry souhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi. Na druhou stranu podrobněji analyzuje, jaký by podle názoru veřejnosti měl být rozsah tohoto vyrovnání, a detailně sleduje, jaká stanoviska občané zaujímají k jednotlivým důležitým aspektům, jež debata o církevních restitucích doposud přinesla. Výzkum zjistil, že Češi církve považují za potřebné hlavně pro poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti. Se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi ale souhlasí jen asi šestina veřejnosti.