Politické

V rámci výzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i, uskutečnilo počátkem listopadu, byla respondentům předložena řada otázek, které se vztahují k rozdělení bývalé česko-slovenské federace a k zániku Československa, od něhož zanedlouho uplyne dvacet let. V šetření byly respondentům kromě jiného položeny otázky, co bylo podle nich příčinou rozdělení Československa, zda by se o příčinách této události mělo i nadále diskutovat, zda se rozdělení Československa má nebo nemá připomínat jako významná událost českých dějin, zda podle nich bylo či nebylo rozdělení Československa nutné, s jakými pocity mají osobně spojen zánik Československa a vznik samostatné České republiky a jak se osobně dívají na Slováky jako národ z hlediska blízkosti či naopak vzdálenosti v porovnání s jinými evropskými národy.

CVVM do svého listopadového šetření zařadilo otázky týkající se dvacetiletého výročí rozdělení Československa a vzniku samostatného českého státu. Ptali jsme se také na dnešní vztah Čechů k životu na Slovensku. Zjišťovali jsme jednak zájem Čechů o různé oblasti života na Slovensku, jednak jejich názor na množství informací, jež jsou v České republice o životě na Slovensku k dispozici. Ve srovnání s jinými oblastmi Čechy nejvíce zajímá život běžných lidí na Slovensku, informací o něm ale nemají dostatek.

V rámci listopadového šetření CVVM byla zjišťována podpora jednotlivým prezidenstkým kandidátům. V tiskové zprávě jsou publikovány tři odlišné typy informací: deklarovaná volební účast v přímé volbě prezidenta, volební rozhodování těch, kteří se voleb zúčastní a pevnost rozhodnutí volit konkrétního kandidáta.

V šetření realizovaném v listopadu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

V říjnu CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.  Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 byl pak výběr doplněn o některé další státy významné v globálním kontextu.

Součástí zářijového šetření CVVM bylo několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů a na jejich názory na to, proč lidé vstupují do politických stran.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím.
Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Do svého zářijového šetření CVVM zařadilo otázku zjišťující názor na roli církví ve společnosti a širší blok otázek týkajících se tématu navrácení církevního majetku. Předkládaná obsáhlejší tisková zpráva na jednu stranu přináší obecnou informaci o tom, nakolik se občané zajímají o problematiku navrácení církevního majetku a do jaké míry souhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi. Na druhou stranu podrobněji analyzuje, jaký by podle názoru veřejnosti měl být rozsah tohoto vyrovnání, a detailně sleduje, jaká stanoviska občané zaujímají k jednotlivým důležitým aspektům, jež debata o církevních restitucích doposud přinesla. Výzkum zjistil, že Češi církve považují za potřebné hlavně pro poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti. Se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi ale souhlasí jen asi šestina veřejnosti.

Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce: armádu, policii, soudy, rádio, televizi, tisk, neziskové organizace, banky, odbory a církve. Právě u důvěry v církve došlo k poklesu důvěry na 20 %, přičemž důvěra se dlouhobě pohybuje okolo 30 % (v březnu 2012 29 %).

V šetření realizovaném v říjnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.