Politické

Ve svém zářijovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo krajským volbám. Součástí pokládaných otázek bylo rovněž hodnocení fungování krajské samosprávy. Lidé byli dotázáni, nakolik jsou spokojeni se zavedením krajského zřízení a jak hodnotí působení krajské rady svého kraje. Dále se pak výzkum zajímal, jak úspěšně si krajská rada počíná ve vybraných oblastech veřejného života jako je školství, zdravotnictví, doprava nebo ochrana památek.

V září 2008 CVVM položilo svým respondentům dvě otázky související s dojednaným plánem umístit na českém území radarovou stanici antibalistické obrany USA. Podobně jako v předchozích šetřeních jsme zjišťovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy) byla položena otázka „V říjnu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 54 % dotázaných, záporně 33 % a 13 % nevědělo.

Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Vašeho krajského zastupitelstva?“.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména osmadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v září 2008 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Výzkum se zaměřil na informovanost českých občanů o událostech Pražského jara, na jejich názory na míru podpory reformních myšlenek v tehdejší československé společnosti a na potvrzení či vyvrácení nejrozšířenějších, obecně sdílených definic průběhu a smyslu událostí počátku roku 1968. Respondenti byli tázáni i na to, jaký vliv přisuzují vybraným sociálním skupinám a institucím při zrodu Pražského jara a při vstupu vojsk Varšavské smlouvy.

V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo postoj české veřejnosti k diplomatickému uznání nezávislého Kosova ze strany České republiky, o němž v květnu tohoto roku rozhodla Topolánkova vláda, a také mínění našich občanů o některých možných důsledcích jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku, pokud jde o stabilitu regionu a mezinárodní vztahy.

V květnu 2008 CVVM položilo svým respondentům dvě otázky související se záměrem umístit na českém území radarovou stanici antibalistické obrany USA. Podobně jako v předchozích šetřeních jsme zjišťovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Ve svém červnovém výzkumu zopakovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění tři otázky týkající se Lisabonské smlouvy, které byly poprvé pokládány v dubnu tohoto roku. Otázky mapují povědomí o pojmu Lisabonská smlouva, subjektivní hodnocení dostatku či nedostatku informací, které lidé o smlouvě mají, a zájem lidí o danou problematiku.