Politické

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byly respondentům položeny některé otázky související s nedávným konfliktem na Kavkaze. Zjišťován byl zájem o události spojené s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Gruzií kvůli Jižní Osetii, názory na to, kdo nese hlavní díl odpovědnosti za vyvolání tohoto konfliktu, postoj k zásahu Gruzie vůči odštěpené provincii a k následné reakci ruské strany a nakonec i hodnocení některých dalších aktérů a jejich reakcí při řešení této krize.

V říjnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak některé významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, včetně obou nejvýznamnějších kandidátů na post amerického prezidenta v nadcházejících volbách v USA, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Do svého zářijového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kterého se naše země ujme v lednu příštího roku. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Součástí zprávy je popis rozložení odpovědí na základě vybraných sociodemografických znaků a porovnání s výsledky posledního výzkumu.

Ve svém zářijovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo krajským volbám. Součástí pokládaných otázek bylo rovněž hodnocení fungování krajské samosprávy. Lidé byli dotázáni, nakolik jsou spokojeni se zavedením krajského zřízení a jak hodnotí působení krajské rady svého kraje. Dále se pak výzkum zajímal, jak úspěšně si krajská rada počíná ve vybraných oblastech veřejného života jako je školství, zdravotnictví, doprava nebo ochrana památek.

V září 2008 CVVM položilo svým respondentům dvě otázky související s dojednaným plánem umístit na českém území radarovou stanici antibalistické obrany USA. Podobně jako v předchozích šetřeních jsme zjišťovali aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy) byla položena otázka „V říjnu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 54 % dotázaných, záporně 33 % a 13 % nevědělo.

Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Vašeho krajského zastupitelstva?“.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména osmadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v září 2008 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.