V šetření realizovaném v prosinci 2019 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V rámci listopadového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

V říjnovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali občané České republiky svůj názor na to, jak důležité je podle nich připomínat si význam českých státních a ostatních svátků.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v říjnu a listopadu 2019 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Říjnové šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance, Úřadu pro ochranu osobních údajů, veřejným vysokým školám a Akademii věd České republiky. V listopadovém výzkumu byla obdobným způsobem měřena důvěra vůči Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k místu, kde žijí. Všech respondentů jsme se zeptali, jak blízký vztah mají ke své čtvrti či vesnici, ke svému městu, k regionu, ve kterém žijí, ke kraji, k České republice a k Evropě.

V listopadovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v listopadu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V říjnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo aktuálně velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. Zajímalo nás, co si o tomto tématu myslí česká veřejnost. Konkrétně jsme zjišťovali, jestli se čeští občané zajímají o problematiku změny klimatu, zda podle jejich názoru ke změně klimatu na Zemi vůbec dochází a případně čím je tato změna způsobena, jestli sami cítí za změnu klimatu osobní zodpovědnost a zda si myslí, že vlastními aktivitami mohou přispět ke zmírnění změny klimatu. Jedna z otázek se týkala i názoru dotázaných na pravděpodobnost zavedení včasných opatření ke zmírnění změny klimatu u dostatečného počtu zemí. Na závěr nás zajímalo, zda se respondenti obávají dopadů změny klimatu a jestli podle nich bude mít změna klimatu nějaký dopad na ČR.