V šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v období od listopadu 2022 do ledna 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a České národní bance.

Text představuje průřezový souhrn výsledků realizovaných šetření, které byly průběžně publikovány v letech 2020 a 2021 v tiskových zprávách Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR. Text je rozdělen do tematických okruhů zahrnujících názory a obavy související s COVID-19 obecně, včetně zájmu a sledování informací, vývoje očekávání ohledně dalšího průběhu pandemie v ČR, v Evropě a ve světě, vývoje postojů k tomu, jak stát reagoval na pandemii a její dopady, postoje k očkování a protiepidemickému systému (PES), postoje k nošení roušek a jiným opatřením a jejich dodržování, včetně vlastního chování a aktivit dotázaných, ekonomických a sociálních dopadů epidemie a protiepidemických opatření a vlivu pandemie a s ní spojených omezení na volby, volební rozhodování a volební účast.

Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).

Výrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů.

60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda s ní lidé souhlasí, nebo nesouhlasí, jak podle názoru veřejnosti její naplňování ovlivní současná energetická krize a na krátké baterii výroků, k nimž měli respondenti vyjádřit své stanovisko v podobě souhlasu, nebo nesouhlasu, byly zkoumány některé otázky související s realizací Zelené dohody.

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás, zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky, a nově zařazená otázka také zjišťovala, zda občané vědí o tom, jakým způsobem český stát nakládá s jaderným odpadem.

Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.