V šetření, které bylo realizováno od začátku září do začátku listopadu 2022, položilo CVVM baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Opatření schválených novelou zákona o českém školství týkající se předškolní výchovy se těší široké podpoře veřejnosti. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných jsou proti povinné maturitě z matematiky, pro je více než třetina (35 %). Postoj obyvatel České republiky k placení školného na veřejných vysokých školách je dlouhodobě negativní (více než dvě třetiny jsou proti) a v čase téměř neměnný.

Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od začátku září do začátku listopadu 2022 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, jaké skutečnosti ovlivňují dosažení vzdělání, jaké vlastnosti a dovednosti se daří vzdělávacímu systému rozvíjet u žáků a také na podporu zřizování různých typů škol v rámci povinné školní docházky.

Hodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, je dlouhodobě příznivé. Více než osm desetin (84 %) občanů má za to, že každý v ČR může dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. Opačný názor zastává přibližně šestina (16 %) lidí.

V šetření, jež proběhlo v období od začátku září do začátku listopadu 2022, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině a přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí různá opatření směřující k zastavení probíhajícího konfliktu, zda se zajímají o situaci ohledně uprchlíků z Ukrajiny a jak se staví k jejich pobytu na území České republiky.

V šetření realizovaném od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. O problematiku změny klimatu se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) dotázaných, z toho 6 % se „velmi zajímá“ a 33 % „spíše zajímá“. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (14% velmi, 44 % spíše), naopak obavy nepociťuje 39 % dotázaných.

V rámci svého šetření realizovaného v období od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Z hlediska stavu životního prostředí respondenti lépe hodnotí životní prostředí v místě svého bydliště (84 %) oproti celkovému stavu v ČR (75 %), přičemž jde o nejlepší hodnocení od roku 2002. V oblasti ochrany životního prostředí je nejlépe hodnocena aktivita obecních úřadů (59 % kladných odpovědí) a ekologických organizací (56 % kladných odpovědí). Více než čtyři pětiny (84 %) dotázaných si myslí, že dělat něco pro životní prostředí je dobré, i když to stojí čas a peníze.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od září do listopadu 2022 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od začátku září do začátku listopadu 2022, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.

Životní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.

Životní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.

V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo postoje české veřejnosti k potravinovému odpadu (anglicky „food waste“). Respondentům bylo předloženo 22 výroků vztahujících se k různým dimenzím potravinového odpadu, u kterých měli na pětibodové škále rozhodnout, do jaké míry s nimi souhlasí či nesouhlasí.

Nejčastěji (82 %) respondenti souhlasí s výrokem, „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“. Více než tři pětiny (62 %) lidí vyjádřily souhlas s výrokem, „mám špatné svědomí, když plýtvám jídlem“. Pro dvě třetiny (66 %) je rozhodujícím faktorem, zda jídlo vyhodit či nevyhodit, vzhled či zápach konkrétní potraviny.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 jsme zařadili i několik otázek týkajících se šetrného chování k životnímu prostředí v souvislosti s nakupováním potravin nebo způsobu stravování. Pro českou veřejnost je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Téměř tři pětiny (58 %) dotázaných alespoň občas kompostují. Mezi nejvíce používané metody patří kompostování na zahradě a hnědé popelnice (tzv. kompostejnery).