V září 2014 bylo do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeno několik otázek týkajících se vysokoškolského vzdělávání. Otázky zjišťovaly názory české veřejnosti na otevřenost vzdělávacího systému z hlediska možnosti získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem každého jedince, mínění o otázce zavedení školného na vysokých školách a představy o motivech, které vedou ke studiu na vysoké škole.

V září 2014 Centrum pro výzkum veřejného mínění navázalo na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první polovině května byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) názoru na působení jednotlivých stran konfliktu, 3) názoru na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v této zemi, 4) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa, 5) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny a 6) názoru na zavedení vzájemných sankcí EU a Ruska. Sběr dat probíhal v období 8. – 15. 9. 2014.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

V rámci svého zářijového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v České republice a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v září 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

Součástí zářijového šetření CVVM byly otázky týkající se komunálních voleb. Šetření zjišťovalo, zda se lidé voleb zúčastní a v případě, že ano, zda jsou již rozhodnuti, koho budou volit, a také, nakolik znají ty, kdo ve volbách kandidují.

V šetření realizovaném v září CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Červnové šetření CVVM se více zaměřilo na téma zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Všem pracujícím jsme pokládali otázky týkající se spokojenosti se zaměstnáním, vnímání atmosféry na pracovišti a subjektivního hodnocení přiměřenosti výše příjmu. Dále bylo zjišťováno, jaký podíl pracujících momentálně uvažuje o změně zaměstnání a za jak pravděpodobnou je pokládána možnost ztráty práce.

V červnovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Součástí šetření byl i blok otázek mapující názory občanů na současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi, na její další vývoj, na důvod nezaměstnanosti a na obtížnost nalezení nové práce v místě bydliště.

Hodnotové orientace české společnosti byly předmětem šetření v červnovém výzkumu projektu Naše společnost. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá.