V únorovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení končící vlády pod vedením Jiřího Rusnoka. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.

V rámci svého únorového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v České republice a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Na začátku února 2014 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo zjišťováním postojů české veřejnosti k situaci na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření byly zařazeny otázky tykající se názorů na ukrajinské protivládní protesty. Zabývali jsme se 1) obecným zájmem o dění na Ukrajině, 2) názory na dosavadní působení různých stran konfliktu a 3) názory na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace na Ukrajině. Zjišťování těchto názorů probíhalo v období 3.-10.2.2014.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v únoru 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V lednu 2014 byly do výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazeny otázky týkající se NATO. Zkoumána byla spokojenost s členstvím ČR v NATO, její potřebnosti jako vojenskopolitické organizace a vlivu, který má existence a jednání NATO na bezpečnost svých členů, na vztahy uvnitř a vně organizace, mír a stabilitu a na řešení hrozby terorismu.

V lednu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.

V šetření realizovaném v únoru CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Od roku 1997 v našich šetřeních opakovaně sledujeme, jak veřejnost vnímá hospodářskou úroveň České republiky, a to prostřednictvím otázky, která zároveň umožňuje toto hodnocení zasadit do kontextu vnímání hospodářské úrovně dalších devíti vybraných evropských států, mezi kterými jsou zastoupeny jak tradiční rozvinuté tržní ekonomiky, tak země, které podobně jako ČR procházely od přelomu 80. a 90. let minulého století ekonomickou transformací.

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě. Dotázaní hodnotili, jak prezident Miloš Zeman plní funkce svěřené mu Ústavou, dbá o vážnost a důstojnost úřadu, reprezentuje ČR v zahraničí, ovlivňuje vnitropolitický život a zda je v kontaktu s občany a zná jejich problémy.

CVVM v lednovém šetření zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ústavních pravomocí prezidenta, tak názory na některé konkrétní pravomoci, jakými jsou udělování amnestie či milosti nebo zmírňování trestu, zastavování soudního řízení, rozpuštění Poslanecké sněmovny, používání práva veta, jmenování bankovní rady České národní banky a jmenování soudců Ústavního soudu.