V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v dubnu 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V šetření realizovaném v dubnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci svého březnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo názory české veřejnosti na důležitost jednotlivých typů voleb. Největší důležitost občané v našem šetření přisoudili volbám komunálním, volbám prezidenta republiky a volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.  Jako nejméně důležité vnímali oslovení občané blížící se volby do Evropského parlamentu.

V rámci březnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku: „Jak jste celkově spokojen se svým životem? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“

V rámci březnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo, jaký postoj česká veřejnost zaujímá vůči cizincům, jež dlouhodobě žijí v České republice. Nejprve bylo zkoumáno, zda občané jiných národností, kteří se v posledních letech přistěhovali do země, představují pro českou společnost problém, a to jak celorepublikově, tak v místě bydliště. Dále byla pozornost zaměřena na konkrétní přínosy a problémy, které jsou s cizinci dlouhodobě žijícími na našem území spojovány.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, do jaké míry se od cizinců dlouhodobě či trvale žijících na území ČR očekává, že se přizpůsobí našim životním zvyklostem. Pozornost byla také zaměřena na hodnocení vlivu vybraných aspektů, které by dotyčnému, jež se přistěhuje do České republiky ze zahraničí, mohly pomoct, aby nebyl vnímán jako cizinec.

V březnu 2014 CVVM v rámci svého šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v březnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

V březnu 2014 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2014 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, zda by dotyčný chtěl či nechtěl mít dané lidi za sousedy. V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění o ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel.