V březnu 2014 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Výrazně převažující důvěře se těší armáda a rádia. Důvěra nad nedůvěrou mírně převážila také u neziskových organizací. Jako nejméně důvěryhodné instituce ze všech zkoumaných se respondentům jevily církve.

V rámci březnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo blížícím se volbám do Evropského parlamentu. Výzkum konkrétně zjišťoval, zda lidé slyšeli o tom, že 23. a 24. května budou občané ČR volit poslance do Evropského parlamentu, zda se o volby do EP zajímají, zda půjdou volit, a pokud ano, tak koho, a co bude důležité pro jejich rozhodování, pro koho budou hlasovat.

V počátku února 2014 se Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR, v.v.i., zajímalo o postoje reprezentativně vybraného vzorku občanů České republiky k uplatňování rovnoprávnosti a spravedlnosti politického systému a k respektování lidských práv.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v březnu 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

Na začátku března 2014 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo zjišťováním postojů české veřejnosti k situaci na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření byly zařazeny otázky týkající se názorů na ukrajinské protivládní protesty. Zabývali jsme se: 1) zájmem o dění na Ukrajině, 2) názory na dosavadní působení jednotlivých stran konfliktu a 3) názory na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace na Ukrajině. Sběr dat probíhal v období 3.–10. 3. 2014.

V únoru Centrum pro výzkum veřejného mínění do svého pravidelného výzkumu zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

V šetření realizovaném v březnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V únoru 2014 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí změnu systému, k níž došlo v roce 1989. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma v lednu či v únoru tohoto roku realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Respondentům byly předloženy dvě otázky, které zkoumaly názory veřejnosti na to, zda se změna systému vyplatila nebo nevyplatila a zda lidem změny po roce 1989 přinesly více užitku nebo více ztrát.

V lednu 2014 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí materiální životní podmínky svých domácností a ekonomickou situaci v zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma v lednu či v únoru realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

V rámci únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo na názory občanů ohledně jejich možností ovlivnit veřejnou sféru. Konkrétně se otázky týkaly možnosti otevřeně se vyjadřovat k problémům ve společnosti, ovlivnění řešení problémů ve své obci a na celostátní úrovni a také možnosti dosáhnutí svých oprávněných požadavků. Respondenty jsme také požádali, aby zhodnotili své možnosti ovlivnit legislativní proces a účinnost jednotlivých aktivit občanů za účelem změny zákona. Tisková zpráva rovněž nabízí časové srovnání s předcházejícími výzkumy, které každoročně probíhají už od roku 1997.