V lednu 2014 byly do pravidelného šetření CVVM zařazeny otázky týkající se dluhů. Zjišťován byl kromě jiného jednak názor na míru zadlužení občanů ČR, jednak názor na míru zadlužení České republiky jako státu. Vzhledem k oběma těmto oblastem pak byla dotázaným položena otázka, zda současná míra zadlužení představuje problém pro občany ČR.

V lednu roku 2014 se občané oslovení Centrem pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného výzkumu Naše společnost vyjadřovali k fenoménu půjčování si peněz. Zároveň jsme zjišťovali názory obyvatel na zadlužování běžných lidí v různých oblastech. Zkoumali jsme i obecný postoj k vytváření si finanční rezervy na nečekané výdaje či subjektivně vnímané obtíže se splácením půjček u těch, kteří nějaké peníze dluží.

V rámci svého lednového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v České republice, výhledu jejího vývoje v nejbližší budoucnosti a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Lednový výzkum CVVM se zabýval problematikou pohybu cenové hladiny, respektive míry inflace.

Česká národní banka se 7. listopadu 2013 rozhodla zahájit devizové intervence, jejichž důsledkem bylo oslabení kurzu koruny vůči euru. V lednovém šetření CVVM zjišťovalo, jaký je názor občanů ČR na tento krok a jeho důsledky. Zajímali jsme se o to, do jaké míry občané oslabení kurzu koruny vůči euru rozumějí a do jaké míry s tímto krokem souhlasí. Dále jsme se ptali, zda toto opatření nějak ovlivní jejich ochotu spořit a nakupovat zboží a jaký očekávají, že bude mít vliv na ekonomický růst ČR a životní úroveň domácnosti respondenta. S oslabením kurzu koruny vůči euru souhlasí přibližně desetina Čechů (12 %). Důvěra v instituci ČNB, kterou jsme zaznamenali v posledních dvou měsících, oproti předcházejícímu období poklesla, aktuálně dosahuje výše 31 %.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v lednu 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V šetření realizovaném v lednu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V prosincovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. První otázka mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů, druhá pak názory na to, zda odsun sudetských Němců, provedený na základě některých z těchto dekretů, byl nebo nebyl spravedlivý.

V rámci prosincového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

V prosinci loňského roku CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.