V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálněekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V rámci svého říjnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v České republice a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V šetření realizovaném v říjnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci zářijového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku: „Jak jste celkově spokojen se svým životem? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“

V září 2013 byly v rámci pravidelného šetření CVVM Naše společnost zkoumány názory občanů na politické strany a jejich roli ve společnosti a v politickém procesu. Více než čtyři pětiny dotázaných se domnívají, že politické strany se zajímají o to, co si lidé myslí, pouze v době voleb (souhlas vyjádřilo 83 % respondentů), jsou zkorumpované (83 % souhlasících) a zajímají se především o výhody a zájmy svých členů (81 % souhlasících).

Součástí zářijového šetření CVVM bylo několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů. Výzkum zjišťoval, ke kterým ideologickým proudům se občané cítí být blízko, a dále zkoumal jejich názory na některé základní otázky, v nichž se jednotlivé názorové proudy tradičně rozcházejí.

V září 2013 CVVM zjišťovalo názory na působení jednotlivých stran. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, nakolik jsou politické strany zárukou demokratických poměrů, jakož i právního řádu a bezpečnosti občanů, do jaké míry jsou schopny obhajovat zájmy České republiky, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, zda podporují rozvoj podnikatelské sféry, zda umožňují rozvoj střední vrstvě, zda zaměřují svůj program na sociálně slabé a jestli se dokážou dobře starat o veřejné finance.

V první polovině září 2013 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí členství ČR v Evropské unii a jeho prospěšnost a jak se dívají na přijetí eura jako měny v ČR. Pod zastřešením CEORG byly výzkumy na toto téma v průběhu června a července realizovány též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

V září 2013 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok tří otázek týkajících se vzdělávání. Otázky zjišťovaly názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, hodnocení otevřenosti vzdělávacího systému z hlediska možnosti získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem každého jedince a také mínění o otázce zavedení školného na vysokých školách.

V rámci svého zářijového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v České republice a hodnocení životní úrovně jejich domácností.