V šetření, jež probíhalo v období od konce května do poloviny třetí dekády července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.

V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo neměl existovat, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí s různými konkrétními výroky o trestu smrti.

Výzkum CVVM, který probíhal od konce března do začátku poslední dekády května 2023, se zabýval problematikou pohybu všeobecné cenové hladiny, respektive míry inflace. Nejprve jsme všem dotázaným položili otázku týkající se vývoje reálných příjmů jejich domácnosti v uplynulém roce. Následně jsme se respondentů dotázali na hodnocení inflace v minulém roce a na to, jaký vývoj reálných příjmů předpokládají letos.

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.
Přibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.
V postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.

Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).
Více než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).

V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.

V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.

V šetření, jež probíhalo v průběhu dubna a května 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní starší 15 let hodnotili, do jaké míry považují za přijatelnou konzumaci některých návykových látek, konkrétně tabáku, alkoholu, léků proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění, konopných drog (např. marihuana, hašiš) a drog jako je extáze, pervitin a heroin. Vyslovovali se k vybraným výrokům o problematice drogové závislosti, zdali je, užívaní drog problém v celé České republice nebo v místě bydliště a také zda se příslušné instituce v České republice problémem užívání drog zabývají přiměřeně.