Téměř 60 % respondentů se domnívá, že by se ideální věk otce při narození prvního dítěte měl pohybovat v rozpětí 25 až 29 let. Třetina dotázaných uvedla věk vyšší než 29 let a necelých 9 % dotázaných věk nižší než 25 let. V případě posuzování ideálního věku matky převládá názor (51 % dotázaných), že žena by měla porodit první dítě do 24 let.

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byly jako nejdůvěryhodnější označeny Organizace spojených národů a Evropská unie (shodně 64 % důvěřujících). Nejmenší podíl důvěřujících jsme zaznamenali u Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou nicméně více než polovina občanů nezná, nebo se nedokáže vyjádřit.

Květnové šetření CVVM bylo realizováno zhruba tři týdny poté, co se Česká republika začlenila do Evropské unie. Zajímalo nás v něm, jaké dopady od tohoto kroku občané očekávají. Co se týče životní úrovně, neočekává necelá polovina českých občanů (45 %) žádnou změnu, téměř třetina dotázaných (32 %) se však obává jejího zhoršení. Naopak optimisticky vidí vývoj vlastní životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU přibližně sedmina obyvatel České republiky (14 %).

Příznivá očekávání v souvislosti se vstupem ČR do EU výrazně převažují pouze v případě nabídky zboží a služeb na našem vnitřním trhu, když s příznivým dopadem v tomto směru počítají tři pětiny (61 %) dotázaných, čtvrtina (26 %) neočekává ani příznivý, ani nepříznivý posun a jen 7 % předpokládá zhoršení. Poměrně příznivé očekávání důsledků vstupu ČR do EU jsme zaznamenali i v případě vědy a výzkumu, kde respondenti předpokládají pozitivní dopady (38 %) zřetelně častěji nejen než negativní (8 %), ale i než neutrální (29 %).

Ještě významnější důvod, podle kterého si budou čeští voliči vybírat, komu v evropských volbách odevzdat svůj hlas, než je strana či osobnost kandidáta, je názor na problémy v České republice.

Velká část deklarovaných voličů – 8 z 10 - je přesvědčena, že se jimi zvolená strana do Evropského parlamentu dostane . 10 % dotázaných uvedlo, že si myslí, že se jimi vybraná strana do EP nedostane, stejný podíl nevědělo.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce (v %).

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili uzavřenou otázku, pro kterou politickou stranu budou ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat. Dotázaným byly předloženy kompletní kandidátní listiny všech stran. Celkovou strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v květnu 2004 63 % českých občanů.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje dotazem: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky otázky vykazují poměrně běžné rozložení, kdy nepočetnější skupina lidí vyjadřuje průměrné hodnoty (22 %) a směrem k vyhraněným stanoviskům se jejich počet zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se zařazuje dohromady jen 5 % ze všech respondentů.

V polovině dubna bylo s politickou situací spokojeno 11 % dotázaných, nespokojenost vyjádřilo 57 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti dosahuje (stejně jako před dvěma měsíci) nejvyšších hodnot od února 2003. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji mladí lidé ve věku 15-29 let a ti, kdo označují svoji životní úroveň jako dobrou.