Stranické preference na konci května 2002

Pro zjišťování stranických preferencí v květnu použilo CVVM SoÚ AV ČR odlišnou metodiku oproti minulým šetřením. Všem dotázaným s volebním právem jsme tentokrát netradičně položili uzavřenou otázku mapující, kterou stranu budou volit v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Respondentům byly předloženy karty s názvy všech politických stran, které kandidují v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Veřejnost hodnotí politické strany

Činnost v Poslanecké sněmovně US-DEU a ODS je častěji dobře oceňována lidmi s vyšším vzděláním a dobrou životní úrovní. Lidé s dobrou životní úrovní také častěji pozitivně hodnotí působení ČSSD. KDU-ČSL je nadprůměrně pozitivně hodnocena v Olomouckém kraji, naopak negativně ve velkoměstech. KSČM je hodnocena častěji positivně lidmi nad 60 let, negativně lidmi se špatnou životní úrovní.

Číst dál...

Co čekáme od voleb?

Od konce ledna, kdy toto šetření v souvislosti s nadcházejícími volbami proběhlo poprvé, mají volby z pohledu občanů dva výrazné a vzájemně velmi vyrovnané favority – ODS a ČSSD, jejichž postavení v tomto směru během následujících měsíců dále posilovalo, a to na úkor šancí přičítaných třetímu volebnímu uskupení v pořadí podle očekávané úspěšnosti, kterým i po posledním provedeném šetření z konce dubna zůstala „Koalice“ s nevelkým náskokem před čtvrtou KSČM.

Číst dál...

Rozhodování voličů v průběhu předvolební kampaně

Jak byla tedy předvolební kampaň voliči vnímána? Vypadá to, že se občané dopředu psychicky připravovali na mnohem lítější předvolební boj politických stran, alespoň tak to vypadá při pohledu na odpovědi respondentů našeho výzkumu Naše společnost 2002, když odpovídali na otázku, jak hodnotí průběh předvolební kampaně. V dubnu před vypuknutím závěrečného vystupňovaného finiše byli respondenti ve všech předložených výrocích vůči předvolební kampani poněkud kritičtější, na konci května byli poněkud ochotnější připustit, že předvolební kampaň je potřebná věc, že jsou díky ní informováni o programech politických stran.

Číst dál...

Politické strany a jejich příznivci

Pouze 14 % respondentů se řadí k přesvědčeným přívržencům. 28 % dotázaných by vybranou stranu volilo pouze proto, že jim „vadí nejméně“. Nejsilnějším motivem preferencí je ideové zaměření strany a vyhovující program. Nejmenší vliv má rodinné prostředí a účast na vnitrostranickém životě.

Číst dál...

Nejvýznamnější události poslední doby

Oproti březnu, kdy veřejnost nerozeznávala jasně téma číslo 1, se vnímání nejdůležitějších událostí v dubnu poněkud vyprofilovalo. V dubnu se objevují dvě nejdůležitější události, které si jsou významem velmi blízké: otázka platnosti Benešových dekretů a konflikt Izraele a Palestiny. Obě za nejvýznamnější událost poslední doby považuje pětina dotázaných. Za významné jsou dále pokládány blížící se volby, teroristický útok na USA, konflikt v Afghánistánu a další události.

Číst dál...

Zapojení občanů do společenského dění

V dubnovém výzkumu se CVVM zaměřilo mj. na zapojení lidí do politického \r\na ekonomického života společnosti a také na členství v různých typech organizací.\r\nRespondentů jsme se nejprve zeptali, zda se v posledních deseti letech zapojili do politického života i jinak než účastí ve volbách. Do politiky na obecní úrovni se zapojilo 16 % dotázaných, na vyšších úrovních - regionální a celostátní - jsou to jen 2 %.

Číst dál...

Občané o způsobu volby, pravomocích a postavení prezidenta republiky

Všech respondentů jsme se zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku. U veřejnosti jako celku i u všech významně zastoupených dílčích skupin populace je nejčastějším názorem, že prezidenta republiky by měli volit všichni voliči. Pro tento způsob volby se celkem vyslovilo 57 % dotázaných. Pětina respondentů (20 %) považuje za nejvhodnější stávající způsob volby prezidenta parlamentem, 12 % vidí jako optimální volbu prostřednictvím nějakého širšího sboru volitelů.

Číst dál...

Veřejnost o toleranci

Veřejnost je nejčastěji tolerantní k mládeži, lidem s jiným náboženským přesvědčením, invalidům. Takto odpovědělo více než 80 % občanů. Ve srovnání s rokem 2000 se nejvíce zvýšila tolerance k bohatým a lidem s jiným politickým přesvědčením.

Číst dál...

Jaké problémy občany znepokojují

Za jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů považuje česká veřejnost již dlouhodobě korupci („velmi naléhavě řešit“ : 73 %) a organizovaný zločin (70 %). Zatímco v třetici nezávažnějších problémů dosud zpravidla figurovala obecná kriminalita, nyní její pozici zaujala (velmi naléhavé: 67 %, od loňského října vzestup o 19 proc. bodů), nezaměstnanost, odrážející tak její současnou vysokou míru u nás.

Číst dál...

Zařazení na škále levice - pravice

Celkově nadále mírně převládá pravicová orientace a silný střed. V tomto směru nedošlo k výrazným změnám v průběhu uplynulých šesti let, po které sebezařazení respondentů na škále levice - pravice sledujeme. Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti a stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: