Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem dotázaným jsme v lednu 2004 položili následující otázku: „Řekl byste, že se v ČR v loňském roce situace v následujících oblastech zlepšila, zhoršila nebo se nezměnila?“ Ve většině sledovaných oblastí nedošlo podle respondentů k žádným výrazným změnám. Nadpoloviční většina respondentů nezpozorovala žádnou změnu v oblasti dodržování lidských práv, v možnosti účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných, v kultuře, ale také v politické situaci ČR a ve vztazích naší země se zahraničím.

Obecnou situaci v zemi lidé hodnotí spíše kriticky (39 %) než příznivě (10 %), i když nejčastěji (49 %) ji vnímají jako „ani dobrou, ani špatnou“. V případě současné situace z pohledu rodiny je hodnocení naopak v převažující míře pozitivní - svůj současný život a život své rodiny v příznivém světle vidí 43 % dotázaných, stejně velká část jej považuje za „ani dobrý, ani špatný“ a jen 13 % se v tomto ohledu vyjádřilo kriticky.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM sleduje soustavně. Na levo-pravém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci: největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje, přičemž za levicové se celkově označuje o něco méně respondentů, nežli za pravicové.

Sledování spokojenosti občanů s uplatňováním demokratických práv je pravidelnou součástí šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Možnost otevřeně se vyjadřovat k problémům a nedostatkům ve společnosti hodnotilo v lednu 2004 kladně 6 z 10 dotázaných. Třetina respondentů je rovněž spokojena s možností ovlivňovat řešení problémů ve své obci či městě.

Ekonomickou úroveň České republiky hodnotí 45 % občanů pozitivně, 54 % na ní naopak pohlíží kriticky. Pokud jde o aktuální ekonomickou situaci, tu česká veřejnost posuzuje většinou negativně. Jen 6 % respondentů považuje současnou ekonomickou situaci ČR za dobrou, zatímco za špatnou ji má 57 % a 35 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. Podobné rozpoložení veřejnosti ohledně současné ekonomické situace ovšem panuje i v Maďarsku a v Polsku, i když Maďaři hodnotí stav své ekonomiky poněkud méně vyhroceně (45 % „špatná“ ekonomická situace, 4 % „dobrá“) a Poláci jsou naopak ještě o něco kritičtější (64 % „špatná“, 6 % „dobrá“).

Osloveným, kteří deklarovali preference nebo sympatie konkrétním politickým stranám, jsme v rámci lednového šetření položili opakovanou otázku zjišťující intenzitu vztahu vůči této straně.

Za přesvědčené přívržence strany se označilo pouze 12 % voličů. Bezmála každý třetí volič (32 %) nyní preferuje konkrétní stranu pouze z toho důvodu, že mu vadí nejméně (přičemž žádná se mu "nelíbí").

Mezi našimi vrcholnými politiky je nyní jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus. Věří mu sedm z deseti oslovených a jeho důvěryhodnost stoupla od našeho posledního měření v říjnu loňského roku o 14 procentních bodů při současném 13 bodovém poklesu počtu nedůvěřujících. Václav Klaus se tak poprvé dostává na první místo našeho pomyslného žebříčku před dlouhodobě vysoce hodnoceného ministra Grosse.

Z výsledků výzkumu CVVM vyplývá, že uzavřít v budoucnu sňatek by chtělo 70 % svobodných žen a 69 % svobodných mužů. Rozhodnuto, že ve svém dalším životě do manželství nevstoupí, bylo mezi svobodnými 12 % žen a 6 % mužů. Nejčastěji uváděnými důvody pro vstup do manželství byly "děti" (66 %) a přesvědčení, že "ve dvou se to lépe táhne" (34 %), čtvrtina dotázaných považuje vstup do manželství za "samozřejmý a normální".

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v lednu 2004 60 % českých občanů. Naopak čtvrtina českých voličů se voleb zúčastnit nechce. Zbylých 15 % dotázaných zatím není rozhodnuto.Deklarovaná ochota k účasti ve volbách do Evropského parlamentu je nižší než ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny. Voleb do Poslanecké sněmovny by se v lednu 2004 chtělo zúčastnit 70 % všech dotázaných, tedy o 10 % voličů více, než voleb do Evropského parlamentu.