Jak byla tedy předvolební kampaň voliči vnímána? Vypadá to, že se občané dopředu psychicky připravovali na mnohem lítější předvolební boj politických stran, alespoň tak to vypadá při pohledu na odpovědi respondentů našeho výzkumu Naše společnost 2002, když odpovídali na otázku, jak hodnotí průběh předvolební kampaně. V dubnu před vypuknutím závěrečného vystupňovaného finiše byli respondenti ve všech předložených výrocích vůči předvolební kampani poněkud kritičtější, na konci května byli poněkud ochotnější připustit, že předvolební kampaň je potřebná věc, že jsou díky ní informováni o programech politických stran.

Pouze 14 % respondentů se řadí k přesvědčeným přívržencům. 28 % dotázaných by vybranou stranu volilo pouze proto, že jim „vadí nejméně“. Nejsilnějším motivem preferencí je ideové zaměření strany a vyhovující program. Nejmenší vliv má rodinné prostředí a účast na vnitrostranickém životě.

Oproti březnu, kdy veřejnost nerozeznávala jasně téma číslo 1, se vnímání nejdůležitějších událostí v dubnu poněkud vyprofilovalo. V dubnu se objevují dvě nejdůležitější události, které si jsou významem velmi blízké: otázka platnosti Benešových dekretů a konflikt Izraele a Palestiny. Obě za nejvýznamnější událost poslední doby považuje pětina dotázaných. Za významné jsou dále pokládány blížící se volby, teroristický útok na USA, konflikt v Afghánistánu a další události.

V dubnovém výzkumu se CVVM zaměřilo mj. na zapojení lidí do politického \r\na ekonomického života společnosti a také na členství v různých typech organizací.\r\nRespondentů jsme se nejprve zeptali, zda se v posledních deseti letech zapojili do politického života i jinak než účastí ve volbách. Do politiky na obecní úrovni se zapojilo 16 % dotázaných, na vyšších úrovních - regionální a celostátní - jsou to jen 2 %.

Všech respondentů jsme se zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku. U veřejnosti jako celku i u všech významně zastoupených dílčích skupin populace je nejčastějším názorem, že prezidenta republiky by měli volit všichni voliči. Pro tento způsob volby se celkem vyslovilo 57 % dotázaných. Pětina respondentů (20 %) považuje za nejvhodnější stávající způsob volby prezidenta parlamentem, 12 % vidí jako optimální volbu prostřednictvím nějakého širšího sboru volitelů.

Veřejnost je nejčastěji tolerantní k mládeži, lidem s jiným náboženským přesvědčením, invalidům. Takto odpovědělo více než 80 % občanů. Ve srovnání s rokem 2000 se nejvíce zvýšila tolerance k bohatým a lidem s jiným politickým přesvědčením.

Za jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů považuje česká veřejnost již dlouhodobě korupci („velmi naléhavě řešit“ : 73 %) a organizovaný zločin (70 %). Zatímco v třetici nezávažnějších problémů dosud zpravidla figurovala obecná kriminalita, nyní její pozici zaujala (velmi naléhavé: 67 %, od loňského října vzestup o 19 proc. bodů), nezaměstnanost, odrážející tak její současnou vysokou míru u nás.

Celkově nadále mírně převládá pravicová orientace a silný střed. V tomto směru nedošlo k výrazným změnám v průběhu uplynulých šesti let, po které sebezařazení respondentů na škále levice - pravice sledujeme. Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti a stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály.

Podle aktuálních výsledků (viz tabulka č. 1) necelé dvě třetiny respondentů (63 %) hodnotí chování stran kriticky, přičemž 41 % dotázaných se chování stran celkově příliš nelíbí a 22 % je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 26 % dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a 2 % respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřují spokojenost.

Pravidelně jednou za čtvrtletí se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují, nedůvěřují, nevědí nebo je neznají. Dnešní seznam obsahuje 23 jmen osobností, vybraných podle dlouhodobého sledování a podle aktuální společensko politické situace. V seznamu jsou zařazeni všichni členové Vlády, prezident, předseda Senátu a Poslanecké sněmovny. Na čele žebříčku je Stanislav Gross (68% důvěřujících).