Data ukazují, že nejlepší dojem budí ČSSD. Je viděna nejčastěji jako strana důvěryhodná (40%) a zemi prospívající (45%), patří i k méně často uváděným stranám, jež se starají jen o získání moci (57%). Skoro třetina oslovených uvádí jako důvěryhodné a zemi prospívající ODS a KDU-ČSL, rozdílně však hodnotí lidé tyto strany v případě třetího výroku „stará se jen o získání moci“, kdy KDU-ČSL je hodnocena relativně nejlépe (56%), zatímco ODS nejhůře (70%).

10% dotázaných považuje za nejvýznamnější událost poslední doby konflikt Izraele a palestiny a 18% otázku platnosti Benešových dekretů

K červnovým volbám by na přelomu března a dubna šlo 70% dotázaných s volebním právem. 44% voličů je jednoznačně rozhodnuto koho volit, 23% názor možná ještě změní a 18% se ještě nerozhodlo, koho volit.

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného...

Nejnepřijatelnější (39%) stranou pro naše občany je KSČM. Celá čtvrtina by v žádném případě nevolila ODS. Desetina uvedla nevolitelnost SPR-RSČ.

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného respondenta.

O politice v novinách čte alespoň někdy (součet odpovědí „často“ a „někdy“) 60 % dotázaných, 11 % o ní nečte. S přáteli o politice alespoň někdy diskutuje polovina respondentů, avšak 74 % dotázaných své přátele nikdy nepřesvědčuje ke stejné volbě. Téměř 80 % respondentů se zapojuje „zřídka kdy“ nebo „vůbec“ do řešení veřejných problémů. Jen asi 13 % dotázaných se alespoň někdy zúčastňuje politických shromáždění, nebo se setkává s politiky a představiteli státní správy.

Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu března a dubna podle vlastního vyjádření spokojeno 35% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 33%), nespokojeno je 60% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 17%), neví 5%.

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Nejextrémněji se dotázaní vyslovovali ke dvěma výrokům, nejvíce souhlasili s tvrzením, že lidé, kteří tvrdě pracují, si zaslouží vydělávat více než ostatní. S tímto souhlasilo 91 % dotázaných, nesouhlasilo 6 %. Stejně tak se dotázaní postavili k výroku poslednímu, kdy z nich celých 90 % uvedlo, že je správné, když lidé s větším nadáním a schopnostmi vydělávají více peněz.